CS · EN DE FR brzy

8 C 21/2017-114 — Okresní soud ve Vyškově

ECLI: ECLI:CZ:OSVY:2021:8.C.21.2017.1
Datum: 2021-08-12
Předmět: určení vlastnického práva
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 92/1991 Sb.", "§ 6 z. č. 111/1990 Sb.", "§ 32 z. č. 111/1990 Sb.", "§ vyhl. č. 393/91 Sb.", "§ vyhl. č.
["akcie""držba""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva darovací"]
O co šlo: určení vlastnického práva (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 92/1991 Sb.", "§ 6 z. č. 111/1990 Sb.", "§ 32 z. č. 111/1990 Sb.")
1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu ve Vyškově, domáhá, aby soud určil, že je vlastníkem ve výroku I. označených nemovitostí v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres]. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná jsou vedeny Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Vyškov na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], okres [okres] jako duplicitní vlastníci ve výroku I. rozsudku označených pozemků, přičemž pro žalovanou jsou v části E listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce] uvedeny jako nabývací tituly jednak Rozhodnutí o dědictví D -185 1975 Státního notářství ve Vyškově ze dne 30. 12. 1975 (právní moc 30. 12. 1975) a dále Smlouva darovací ze dne [datum]; pro žalobce je jako nabývací titul uvedeno Rozhodnutí ministra průmyslu České republiky č. 502/ 1990 ze dne 26. 11. 1990. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k v návrhu specifikovaným nemovitostem spatřuje žalobkyně právě v uvedeném duplicitním zápisu vlastnického práva k nemovitostem, když z povahy vlastnického práva vyplývá, že oba zapsané subjekty výlučnými vlastníky nemovitostí být nemohou. Žalobkyně se považuje za výlučného vlastníka uvedených nemovitostí. Svoje vlastnické právo opírá o titul uvedený v části E listu vlastnictví [číslo] kterým je rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 502/ 1990 ze dne 26. 11. 1990. Vývoj právního nástupnictví na straně právních předchůdců žalobkyně je následující. V roce [rok] byly zřízeny [anonymizována dvě slova] [obec], národní podnik. Rozhodnutím Ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR ze dne 23. 12. 1988, č.j. 243/ OKOŘ/88 byl národní podnik zrušen bez likvidace a veškerý jeho majetek přešel na nově zřízený státní podnik [anonymizována dvě slova] [obec], který změnil v roce 1990 název na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] Rozhodnutím Ministra průmyslu České republiky ze dne 26. 11. 1990 byl tento státní podnik zrušen bez likvidace a jeho majetek byl vložen do státní [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], akciová společnost, která byla privatizována dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu státu na jiné osoby. V roce 1994 došlo ke zrušení zprivatizované akciové společnosti a sloučení do [právnická osoba], a.s., která se v roce 2007 sloučila se žalobkyní. Žalobkyně nezpochybňuje žádný z nabývacích titulů žalované, jenž jsou uvedeny v části E listu vlastnictví [číslo] avšak tvrdí, že nabývací tituly žalované předchází jejímu nabývacímu titulu a žalobkyně se tedy považuje za právního nástupce žalované. Titulem tohoto právního nástupnictví je výše uvedené Rozhodnutí Ministra průmyslu České republiky ze dne 26. 11. 1990, kterým došlo ke dni [datum] ke zrušení státního podniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] a vložení celého jeho hmotného majetku do [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], akciová společnost (dále jen„ Rozhodnutí ministra“). Rozhodnutí ministra není pouze rozhodnutím, které konstituovalo státní akciovou společnost, nýbrž je současně rozhodnutím, které je dle § 32 odst. 3 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, titulem pro nabytí vlastnického práva k ve výroku rozsudku specifikovaným pozemkům státní akciovou společností, tj. právním předchůdcem žalobkyně, když dikce § 32 odst. 3 zákona č. 111/1990 Sb. uvádí„ …..a hmotný majetek zrušeného podniku jako celek vložit do akciové společnosti …..“. Hmotným majetkem státního podniku se pak rozumí majetek ve státním vlastnictví (§ 6 odst. 1 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku), s nímž má státní podnik právo hospodařit, držet jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy. Nejde tedy o majetek státního nebo národního podniku, ale o majetek státu, k němuž státní podnik vykonává právo hospodaření. Dle výpisu z evidence nemovitostí, vyhotoveným Střediskem geodézie ve Vyškově dne 3. 12. 1982, byl k uvedenému datu jako vlastník mimo jiné dotčených nemovitostí evidován Československý stát – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Dotčené pozemky jsou zde označeny dle specifikace platné k datu vyhotovení této listiny. Následně byla v katastru nemovitostí dle žalobce nesprávně jako vlastník dotčených pozemků zapsána Česká republika – OKÚ [okres]. Důvodem tohoto nesprávného zápisu byla zřejmě složitost právních vztahů týkajících se dotčených pozemků, způsobená zejména skutečností, že dle tehdejší praxe nebyl přílohou Rozhodnutí ministra soupis majetku státu, který se na základě tohoto rozhodnutí stal majetkem státní akciové společnosti. Bez ohledu na stav zápisu v katastru nemovitostí je dle právního názoru žalobkyně zřejmé, že pokud ke dni Rozhodnutí ministra hospodařil státní podnik s dotčenými pozemky, které byly v majetku státu (viz nabývací tituly žalované), pak na základě tohoto rozhodnutí nabyla vlastnické právo k dotčeným pozemkům státní akciová společnost – právní předchůdce žalobkyně. Žalobkyně se snažila vyřešit duplicitu vlastnictví s žalovanou smírnou cestou. V písemném sdělení z roku 2013 však žalovaná uvedla, že se přiklání k tomu, aby duplicitní vlastnictví pozemků bylo řešeno soudní cestou. 2. Žalovaná v rámci svého procesního stanoviska uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Současně podala vzájemný návrh, dle kterého by mělo být soudem určeno, že vlastníkem všech ve výroku II. rozsudku specifikovaných nemovitostí je žalovaná. Učinila tak s odůvodněním, že sice souhlasí s v žalobě nastíněným vývojem právního nástupnictví na straně žalobkyně, nicméně má za to, že nelze jednoznačně prokázat, že právní předchůdce žalobkyně – národní podnik [anonymizována dvě slova] [obec] vlastnil pozemky, které jsou předmětem žaloby. Důvodem je skutečnost, že vlastnictví předmětných pozemků pro [anonymizována dvě slova] [obec], národní podnik je odvozováno od zápisu v knihovní vložce [číslo] [příjmení] knihy pro k. ú. [část obce]„ č.d. [číslo], kdy nabývacím titulem je Potvrzení zemědělské správy rady KNV v Brně ze dne 28. března 1955 č. zem 1955 – poz. ref. – vkládá se právo vlastnické jehož nabyl československý stát – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [obec]“. Tato knihovní vložka však neobsahuje žádné označení parcel, pouze celkovou výměru pozemků a rovněž ani uvedená listina č.d. [číslo] konkretizaci pozemků neobsahuje. Katastrální pracoviště Vyškov přitom k dotazu žalované sdělilo, že původní parcely získané národním podnikem nelze specifikovat. Žalovaná má za to, že vlastnictví svědčí jí, neboť svědčilo i jejímu právnímu předchůdci Okresnímu národnímu výboru ve Vyškově. Jako nabývací tituly na straně žalované jsou na [list vlastnictví] uvedeny rozhodnutí Státního notářství ve Vyškově č. D 185/75 ze dne 30. 12. 1975 (odúmrť po [jméno] [příjmení]) a darovací smlouva ze dne [datum] s přijetím nabídky od [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (dárce [jméno] [příjmení]). Jelikož v dané lokalitě byly pozemky jednotlivých vlastníků zahrnuty do scelování a původní vlastníci poté v rámci scelovacího řízení obdrželi pozemky náhradní, nelze u stávajících pozemků provést prošetření před nabývací tituly pro stát. Žalovaná dokládá identifikaci parcel [anonymizována dvě slova] [rok], ve které jsou stávající pozemky porovnány na parcely grafického přídělu s odkazem na nabývací tituly státu v poznámce. Závěrem žalovaná uvedla, že pokud se žalobkyně domnívá, že k nabytí vlastnického práva státní akciovou společností postačovalo, že pozemky byly ve vlastnictví státu, byť by právo hospodaření s nimi dle listin svědčilo ONV [okres], upozorňuje na rozsudek NS ČR 33 Cdo 181/2011, v němž je konstatováno, že výkon majetkových práv státu je primárně postaven na principu tzv.„ dělené subjektivity státu“, což znamená, že na stát se v právních vztazích týkajících se hospodaření s jeho majetkem prostřednictvím organizačních složek státu nenahlíží jako na kompaktní a vnitřně splývající celek. 3. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně upřesnila, že skutečnost, že dle tehdejší praxe nebyl přílohou Rozhodnutí č. 502/1990 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 26. 11. 1990 soupis majetku státního podniku, který byl na základě tohoto rozhodnutí vložen do státní akciové společnosti, vyplývá z dopisu Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. 10. 2010, adresovaného Okresnímu soudu ve Vyškově k jeho dotazu v právní věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 C 736/2003, kde je mimo jiné uvedeno, že ani ministerstvo nemělo k dispozici jmenovitý soupis majetku státního podniku, a že střediska geodézie tento postup akceptovala a vše, co bylo zapsáno na listu vlastnictví na státní podnik, přepsala na list vlastnictví akciové společnosti. Pozemky uvedené v žalobě nebyly Střediskem geodézie zapsány ke dni [datum] na list vlastnictví akciové společnosti zřejmě z důvodu, že byly vedeny ve zjednodušené evidenci – původ grafický příděl. Původně byly dotčené pozemky vedeny ve zjednodušené eviden

Citovaná ustanovení

§ 32 (111/1990 Sb.)§ 6 (111/1990 Sb.)§ 6 (88/1988 Sb.)§ (92/1991 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.