3 C 188/2023-37 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem doručeným soudu dne 10.11.2023 domáhala se manželka vydání rozsudku, jímž by manželství účastníků bylo rozvedeno. Učinila tak mimo jiné s odůvodněním, že manželé ukončili společné soužití a bydlení v prosinci 2022, v průběhu manželství si přestali rozumět, manželství se stalo formálním svazkem, přičemž nelze očekávat obnovení soužití. Manželé nesdílí společné zájmy, potřeby, radosti, problémy a netráví společně volný čas. 2. Manžel se k požadavku rozvodu připojil. Uvedl, že souhlasí s příčinami manželského rozvratu uvedenými manželkou v návrhu, tj. že si manželé v průběhu manželství přestali rozumět, dále je pravda, že společné soužití a bydlení ukončili v prosinci 2022. Manžel též považuje manželství za formální svazek, který neplní funkce, které by plnit měl. 3. Vzhledem k tomu, že manžel je státním příslušníkem Slovenska, musel se soud nejprve zabývat tím, zda je k projednání a rozhodnutí věci dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů a pokud ano, právo kterého státu je třeba aplikovat (rozhodné právo). 4. Podle čl. 3 písm. a) bod i) Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne [datum] o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (Brusel II ter) jsou ve věcech rozvodu příslušné soudy členského státu, na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Obvyklý pobyt manželů se nachází v České republice, k projednání věci jsou tak příslušné české soudy. 5. Kolizní normy pro osobní poměry manželů a rozvod nejsou upraveny žádným předpisem Evropské unie, resp. Nařízení rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20.12.2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, není pro Českou a [země] závazné, ani mnohostrannou mezinárodní smlouvou či dvoustrannou smlouvou mezi Českou a [země]. Podle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Rozhodným právem v této věci je české právo, a to dle místa obvyklého pobytu manželů. 6. Soud věc (výjimečně) projednal a rozhodl v nepřítomnosti manželů, a to na jejich žádost a s jejich výslovným souhlasem, s ohledem na zdravotní indispozici, pro kterou se ani jeden z nich jednání nemohl osobně účastnit a která byla u obou řádně zdokladována. <i>7. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 8. Po provedeném dokazování a ze shodných tvrzení manželů uvedených v návrhu a vyjádření k návrhu učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 9. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [obec], u obou z nich se jedná o manželství první, neboť ho uzavírali jako svobodní. Z manželství účastníků se narodila doposud nezletilá dcera [jméno] dne [datum]. Manželé ukončili společné soužití a bydlení v prosinci 2022. Manželé obnovu manželského soužití vyloučili, v průběhu manželství si přestali rozumět. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], byla schválena dohoda rodičů (manželů), podle níž byla nezletilá [jméno] pro dobu do a po rozvodu manželství rodičů svěřena do péče matky (manželky) a otec (manžel) se zavázal hradit v její prospěch výživné. Manželství účastníků je hluboce rozvráceno a neplní svůj společenský účel. <i>10. Podle ust. 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> <i>11. Podle ust. 755 odst. 2 občanského zákoníku, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu</i> <i>a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo</i> <i>b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> <i>12. Podle ust. 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>13. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> <i>14. Podle ust. 758 občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> 15. Základním předpokladem pro ukončení manželství rozvodem je ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvrat manželství, a to rozvrat kvalifikovaný, tedy tak vážný, hluboký a trvalý, že neodčinitelně brání obnovení manželského soužití a dalšímu plnění jeho společenského účelu. Požadavek rozvodu je důvodným, je-li tento rozvrat objektivně zjištěn. To, zda byl takový rozvrat zaviněn jednáním některého z manželů či zda je výsledkem faktorů stojících i mimo jejich subjektivní jednání, je z hlediska posouzení důvodnosti žaloby o rozvod irelevantní, k příčinám, které k rozvratu manželství vedly, soud při svém rozhodování pouze přihlíží, aniž by však pro vlastní rozhodnutí o rozvodu měly zásadní význam. 16. Ze skutkových zjištění plynoucích z provedeného dokazování a ze shodných tvrzení manželů dospěl soud k závěru, že základní podmínka zákonem stanovená pro vyslovení rozvodu manželství je tu splněna, neboť v manželství účastníků nastal rozvrat, který lze objektivně charakterizovat jako rozvrat kvalifikovaný, tedy vážný, hluboký a zejména i trvalý. Manželé ukončili partnerské soužití a bydlení v prosinci 2022, dlouhodobě tak netvoří rodinné společenství, nesdružují finanční prostředky, netráví společně volný čas, intimně se nestýkají a nezajišťují společně péči, výchovu a materiální potřeby jejich nezletilé dcery [jméno]. Oba obnovu společného soužití vyloučili, tuto pak nelze, s ohledem na jejich postoj v tomto směru, objektivně posuzováno do budoucna reálně očekávat. Manželství účastníků již neplní základní funkce manželství, je pouze formálním svazkem. O poměrech nezletilé [jméno] pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto v samostatném opatrovnickém řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Z uvedených důvodů bylo manželství účastníků dle shora citovaného ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedeno. 17. Příčiny manželského rozvratu soud spatřuje rovným dílem na straně obou manželů a spočívají v tom, že si v průběhu manželství přestali rozumět. 18. Soud má současně za to, že vyslovení rozvodu manželství není v rozporu se zájmem z manželství účastníků narozené doposud nezletilé [jméno], daným zvláštními důvody, jak má na mysli ust. § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Je skutečností, že děti mají právo na to, aby byly vychovávány v klidném a harmonickém výchovném prostředí, pokud možno oběma rodiči. Pokud jim ale tito nejsou schopni způsobem svého soužití takové odpovídající výchovné prostředí zajistit, pak nemůže být v rozporu s jejich zájmy to, že manželství rodičů bude ukončeno. Na výchovných poměrech nezletilé se vyslovením rozvodu manželství účastníků fakticky nic nezmění, neboť toto rozhodnutí ze sledovaného úhlu pohledu potvrzuje již delší dobu existující stav. 19. Soud dále neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem některého z manželů ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. 20. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 23 z.ř.s, podle kterého v řízení, jež mohlo být zahájeno i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Podmínky pro případné mimořádné přiznání této náhrady některému z účastníků soud v projednávané věci neshledal.