10 C 100/2025-101 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky dle výroku I. tohoto rozsudku jako dluhu žalovaného ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předchozím měsíci, spolu s poplatky a úroky dle smlouvy a obchodních podmínek. Jelikož žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně dne 1. 9. 2024 ukončil smlouvu a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 37 367,60 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši, Anonymizováno, 29 981,15 Kč, dále pak kapitalizovaného úroku ve výši 2 874,82 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 917,60 Kč a dlužných poplatků ve výši 4 511,63 Kč, dále pak úroků a zákonných úroků z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, ze dne , datum, (dále také jen „smlouva o úvěru“) a z dispozic ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky, poplatky a splnit veškeré povinnosti podle smlouvy, a to měsíčními minimálními splátkami ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Pro případ porušení smlouvy včetně dispozic a podmínek úvěru byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn provést blokaci kreditní karty. K žalobě byly rovněž přiloženy sazebníky poplatků právního předchůdce žalobkyně, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky, dle kterých byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn v případě porušení smlouvy prohlásit svým rozhodnutím kterékoli závazky žalovaného vůči němu za ihned splatné.4. Z listiny nazvané „Upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a výzva k zaplacení dluhu z úvěru“ ze dne 1. 9. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnil úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru a vyzval žalovaného k úhradě částky 37 367,60 Kč, přičemž 4 511,63 Kč tvořily poplatky a 2 874,82 Kč tvořily úroky.5. Z vyjádření právního předchůdce žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že proces schvalovacího procesu proběhl v souladu se zákonem a příslušnou směrnicí, kdy nebylo spoléháno pouze na údaje deklarované klientem, ale tyto byly ověřeny. Byl přiložen dokument, ze kterého vyplývá, že příjmy byly ověřeny z běžného účtu žalovaného, dále byly v BRKI a NRKI ověřeny dosavadní splátky žalovaného, kdy tento nebyl v prodlení s jejich hrazením, dále informace o klientovi a výpisy z účtu žalovaného, které měl právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy k dispozici, a měl tedy přehled o příjmech a výdajích žalovaného.6. Z výpisů ke kreditní kartě (ve spise vytisknuty pouze první dvě strany, zbylých 126 stran v aplikaci CEPR) a platební historie soud zjistil, že celková dlužná částka k 30. 11. 2024 činila 36 767,60 Kč. Žalovanému byly průběžně účtovány poplatky, včetně poplatků za upomínky, a poslední splátka byla přijata dne 22. 4. 2024, kdy k tomuto dni činila dlužná částka 29 981,15 Kč. Žalobkyně rovněž doložila přehled vyúčtovaných a nesplacených úroků a úroků z prodlení, přičemž dlužné úroky do zesplatnění činí 2 874,82 Kč a dlužné úroky z prodlení od 1. 9. 2024 do 2. 12. 2024 činí 917,60 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní včetně seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 18. 12. 2024.8. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 3. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému částky do výše úvěrového rámce. Úvěruschopnost žalovaného byla právním předchůdcem žalobkyně zkoumána. Žalovaný byl dle smlouvy o úvěru povinen hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2 % z čerpaného úvěru. Žalovaný však sjednaný úvěr nehradil řádně a včas, a tak právní předchůdce žalobkyně ke dni 1. 9. 2024 prohlásil úvěr za splatný. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 29 981,15 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2 874,82 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 917,60 Kč, dlužné poplatky ve výši 4 511,63 Kč a úroky (od 2. 9. 2024) a úroky z prodlení (od 15. 12. 2024) do zaplacení.10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.11. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Dle ustanovení § 1879 o. z. a 1880 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.14. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.16. Po právním posouzení závěru o skutkovém stavu dospěl soud k tomu, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému opakovaně peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit úroky a poplatky. Právní předchůdce žalobkyně byl v případě porušení smlouvy mimo jiné oprávněn dlužnou částku úvěru prohlásit za splatnou. Co do aktivní legitimace žalobkyně má soud za to, že pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni. Pokud se tedy žalobkyně domáhá po žalovaném platební povinnosti odpovídající výši poskytnutého úvěru, poplatků, úroků a úroků z prodlení (částečně kapitalizovaných), po započtení částek hrazených žalovaným, je její nárok důvodný a soud podané žalobě zcela vyhověl.17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V dané věci byla plně úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 2 500 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, zaslání výzvy k