11 C 141/2020-23 — Okresní soud ve Zlíně

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství uzavřeného s manželem dne [datum] před [anonymizováno] úřadem ve [obec]. Návrh odůvodnila tím, že vzhledem k tomu, že manželství již neplní žádnou ze svých společenských funkcí, manželé ztratili veškerý citový vztah a od ledna 2020 vedou oddělenou domácnost, je tak manželství trvale a hluboce rozvráceno, přičemž nelze očekávat obnovení manželského soužití. 2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil. K návrhu uvedl, že k rozvodu není žádný důvod, manželství nefunguje proto, neboť se manželka odstěhovala a odmítá komunikovat. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že manžel je státním občanem [země], se musel soud nejprve zabývat tím, zda je příslušný k rozhodnutí o návrhu a pokud ano, podle jakého právního řádu věc projedná a rozhodne. S přihlédnutím k čl. 30 odst. 2 a 4 Smlouvy mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech, publikované pod [číslo] Sb. m. s., soud dovodil, že je dána jeho pravomoc k rozhodnutí věci, v níž bude rozhodováno podle českého práva (zejm. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění). 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že mezi účastníky bylo dne [datum] před [stát. instituce] uzavřeno manželství (viz oddací list). Manželům se z manželství narodily dvě děti, a to nezletilé dcery [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] (viz rodný list), a [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] (viz rodný list). O poměrech nezletilých dětí v době po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 9. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] a kterým byla schválena mezi rodiči uzavřená dohoda, podle níž byly nezletilé děti svěřeny do péče matky a otci byla stanovena povinnost přispívat na jejich výživu každé částkou [částka] měsíčně (viz cit. rozsudek). 5. Soud dále provedl dokazování výpovědí účastníků. 6. Z výpovědi manželky soud zjistil, že tato během jednání projevila opravdový a vážně míněný zájem na ukončení manželského soužití, přičemž obnovení manželského soužití s manželem vyloučila. K tomu uvedla, že manželské soužití účastníků bylo ukončeno v lednu 2020. V té době byla na operaci, kam ji manžel ani nedovezl, ani ji poté do nemocnice nezavolal. Po návratu z nemocnice se odstěhovala k rodičům. Jejich neshody však nastaly již mnohem dříve, manžel je výbušný, po manželce křičíval, docházelo k opakovaným hádkám, jejichž důvodem byla žárlivost a to, že manželka dělala podle názoru manžela věci špatně. Starší dcera je s rozvodem smířená, mladší dcera otce navštěvuje, chodí tam i spát, jsou spolu v pohodě. 7. Z výpovědi manžela soud zjistil, že tento s rozvodem nesouhlasí a přeje si manželství zachovat i za cenu toho, že manželka nechce. K tomu dále uvedl, že před operací byla manželka pořád nervózní. Nevěděl, kdy má jít na operaci, neví ani, kdo ji tam zavedl, ona za ním nepřišla. Byl asi naštvaný, a proto jí ani do nemocnice po celou dobu hospitalizace nevolal. Manželka se po návratu z nemocnice odstěhovala k rodičům. Přesvědčoval ji, aby se vrátila, ptal se jí, co má udělat či zlepšit, ona to odmítala. 8. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k přesvědčení, že manželství účastníků je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze obnovení soužití manželů očekávat. O existenci takového rozvratu manželství svědčí především skutečnost, že účastníci spolu jako manželé již téměř rok nežijí. Manželka se v lednu roku 2020 ze společné domácnosti odstěhovala a z její výpovědi je zjevné, že manželské společenství obnovit nechce a nehodlá. Vůle manžela projevená ve vztahu k zachování manželství na tom nemůže nic změnit, neboť rozvrat manželství je dán i tehdy, projeví-li vůli dál v manželském soužití nesetrvat i pouze jeden z manželů. 9. Společné soužití manželů je představováno jejich osobním a majetkovým společenstvím založeným na sdílení radostí i problémů, společném trávení volného času, osobní péči manželů o sebe navzájem, jejich vzájemné intimní vazbě či společném hospodaření s peněžními prostředky. Z provedeného dokazování má soud za spolehlivě zjištěné, že takové společenství mezi účastníky minimálně po dobu téměř jednoho roku, kdy se manželka ze společné domácnosti odstěhovala, nepanuje. Impulzem k odchodu byl neprojevený zájem manžela o manželku v lednu 2020, kdy v nemocnici podstoupila operaci, nicméně hádky a neshody manželů nastávaly i před odchodem manželky ze společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že manžel neprojevoval o manželčin zdravotní stav opravdový zájem, který by jako manžel projevovat měl, lze rozvrat manželství považovat za skutečně hluboký a trvalý bez naděje na obnovu manželského soužití, nelze přehlížet, že nezájem o nejbližšího partnera v době jeho zdravotního zákroku, jehož se partner bojí, by byl odůvodnitelný jen zcela výjimečně, důvody, které nezájem manžela provázely, pak dokládají, že manželství bylo v dlouhodobější krizi a rozvratu. Takto vzniklý a ke dni vyhlášení rozsudku stále trvající stav rozvratu manželství podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“) tedy odůvodňuje, aby bylo manželství účastníků rozvedeno. Soud se proto dále zabýval tím, zda z provedeného dokazování vyplynuly takové mimořádné okolnosti, které by ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 o. z. i přes zjištěný rozvrat manželství svědčily ve prospěch jeho zachování. 10. Soud se také zabýval tím, zda vyslovení rozvodu nebrání rozpor se zájmem nezletilých dětí manželů, daný zvláštními důvody. V tomto ohledu dospěl k závěru, že zjištěné skutečnosti nevypovídají o tom, že by na straně nezletilých takové důvody byly. Je nepochybné, že odluka rodičů v zájmu nezletilých dětí účastníků není, neboť je přirozeným zájmem každého dítěte zachování pospolitosti rodiny a s tím spojený každodenní kontakt s oběma rodiči, nicméně tento zájem nenaplňuje znaky důležitých důvodů ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o. z. Takovými zvláštními důvody se totiž rozumí zejména invalidita dítěte, jeho tělesné nebo duševní postižení nebo jiné mimořádné okolnosti, které s sebou nesou zvýšenou náročnost péče o dítě. Z provedeného dokazování je zřejmé, že tělesné či duševní predispozice nezletilých dětí účastníků takovou potřebu nevyvolávají. Z výpovědi manželky byly zjištěny skutečnosti svědčící o dopadech odluky manželů na život nezletilých dcer. Tato uvedla, že starší dcera je s rozvodem smířená a mladší dcera svého otce navštěvuje, na návštěvách se účastníci domlouvají, dcera je s otcem„ v pohodě“, chodí k němu i spát. Rozchod rodičů tak ani jedna z nezletilých dcer nevnímá negativně, naopak jej obě dcery prožívají s přihlédnutím k tomu, že se ve vztahu k dětem obecně vždy jedná o nesnadné období, zcela standardním způsobem. 11. Jelikož negativní dopady rozchodu účastníků na nezletilé děti nebyly prokázány a případné ztížené prožívání rozchodu rodičů ze strany nezletilých dětí není z výše uvedených důvodů zvláštním důvodem, který by bránil vyslovení rozvodu manželství ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o. z., soud k použití této tvrdostní klauzule nepřistoupil. 12. Ještě výrazněji se nedostatek rozporu rozvodu manželství jeví se zájmem manžela ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z., neboť není splněna ani podmínka použití této tvrdostní klauzule, která spočívá v tom, že by manželovi, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, přičemž by mimořádné okolnosti svědčily ve prospěch zachování manželství. Jak bylo zjištěno z výpovědi manželky, k neshodám a hádkám docházelo z důvodu, že manžel byl výbušný, po manželce křičíval, nicméně k odchodu ze společné domácnosti se rozhodla poté, kdy manžel o ni neprojevil zájem v době, kdy byla na lékařském zákroku v nemocnici. K tomu manžel ve své výpovědi uvedl, že byl asi naštvaný, a proto manželce do nemocnice nezavolal. Takové chování je však nepochybně v rozporu s řádným plněním manželských povinností, a proto nelze než uzavřít, že v daném případě to byl manžel, kdo se na rozvratu porušením manželských povinností převážně podílel. Proto ani tvrdostní klauzuli dle ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z. nelze v dané věci použít. 13. S ohledem na splnění všech zákonem stanovených předpokladů soud tedy podle § 755 odst. 1 o. z., za současně přijatého závěru o neexistenci okolností uvedených v § 755 odst. 2 o. z., manželství účastníků rozvedl. 14. V souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v účinném znění, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení nebyly zjištěny takové okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů některému z účastníků odůvodňovaly. Za takovou okolnost soud nepovažoval skutečnost, že příčina rozvratu manželství byla shledána na straně jednoho z manželů.