38 C 174/2020-16 — Okresní soud ve Zlíně

Manželka se domáhala rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že v průběhu jejich soužití na ni začal manžel bezdůvodně žárlit. Asi po pěti letech manželství ji z mimomanželských vztahů začal obviňovat neustále, což vedlo k tomu, že takový vztah skutečně navázala. Když to manžel zjistil, napadl ji a ona požádala o rozvod. Tehdy se nakonec k manželovi vrátila, avšak po čase, například tehdy, kdy manžel požil alkohol, začal jí vyčítat předchozí nevěru a slovně ji urážel. Nakonec jí začal dělat žárlivé scény i v zaměstnání, přičemž po jedné z dalších hádek, na jeho výzvu opustila společnou domácnost. Odstěhovala se do nájmu, přičemž po čase navázala vztah s pronajímatelem. V současné době je vztah účastníků jen formálním. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Jak vyplynulo z oddacího listu, uzavřeli účastníci manželství dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně č. j. P 330/2019-141, který nabyl právní moci dne 6. 11. 2020, byla schválena dohoda účastníků upravující jejich poměry k jejich nezletilým dětem na dobu po rozvodu jejich manželství. Na základě shodných tvrzení účastníků dospěl soud k poznání, že mezi nimi docházelo k neshodám. Manželka navázala mimomanželský poměr, a i přestože se k sobě vrátili, nebyli spolu schopni nadále vycházet. Docházelo mezi nimi k hádkám, takže manželka nakonec opustila společnou domácnost a nyní udržuje vztah s jiným mužem. Manželka odešla v květnu 2019. Uvedené skutečnosti tak vedou soud k závěru, že manželství účastníků je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení, a proto manželství účastníků podle § 755 občanského zákoníku rozvedl, když z žádných tvrzení účastníků nevyplývalo, že by rozvod jejich manželství byl v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí danými zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku). Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských (tj. i v řízení o rozvod manželství) nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, avšak takové okolnosti v této věci zjištěny nebyly.