41 C 219/2020-41 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je zaplacení dlužných televizních poplatků žalovaným za měsíce srpen, září říjen, listopad a prosinec v roce 2019 (5 x 135 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od prvního dne prodlení se zaplacením poplatku do 15. 10. 2020 včetně v kapitalizované výši 65,81 Kč. 3. Soud skutkově uzavřel, že žalovaný v prohlášení poplatníka televizních poplatků přihlásil televizní přijímač dne [datum], přičemž televizní přijímač dosud nebyl odhlášen (viz potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, potvrzení České pošty s. p.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě uvedených dlužných televizních poplatků dopisem ze dne [datum] a [datum] (viz dopis ze dne [datum] a [datum], kopie obálek). Žalovanému je od [datum] poskytována [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], pobočkou ve [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; žalovaný je klientem této organizace, v níž je mu mimo jiné ode dne [datum] poskytováno rovněž ubytování, v této organizaci žalovaný není uživatelem ani vlastníkem vlastního televizního přijímače; uvedená organizace vlastní jeden společný televizní přijímač, přičemž organizace je poplatníkem televizních poplatků a tyto řádně hradí; konečně dlouhodobý zdravotní stav žalovaného mu neumožňuje ani užívání uvedeného televizního přijímače ve vlastnictví organizace (viz úřední záznam ze dne [datum], sdělení organizace ze dne [datum], potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel). 4. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“) a pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 9 odst. 2 věty první občanského zákoníku soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 8. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. 9. Žalovaný není poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 348/2005 Sb. za rozhodné období, když v rozhodném období od srpna 2019 do prosince 2019 není vlastníkem, držitelem ani uživatelem televizního přijímače, není ani odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě ve smyslu odst. 4 citovaného ustanovení. Evidence poplatníků je pouze evidenčního charakteru, přičemž sama evidence poplatníka nezakládá jeho poplatkovou povinnost (srov. § 3, § 8 zákona č. 348/2005 Sb.) 10. Vzhledem ke shora uvedenému proto soudu nezbylo, než žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítnout. 11. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, má tedy právo vůči žalobkyni na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně práva. Účelně vynaloženými náklady řízení žalovaného jsou jeho hotové výdaje za vyjádření ve věci ze dne 2. 12. 2020 (č. l. 28 spisu) ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 1, 2, 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 12. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).