36 C 241/2021-13 — Okresní soud ve Zlíně

Manželka se domáhala rozvodu manželství s tím, že s manželem již dále nehodlá setrvávat v manželském svazku, neboť tento již neplní své funkce a manželé spolu dvacet let nežijí. Možnost obnovení manželského soužití vyloučila a za příčinu rozvratu manželství označila odcizení účastníků. Z manželství se narodily dvě již zletilé děti. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a potvrdil, že s manželkou několik let nežije. Jelikož je imobilní a k soudu se není schopen dostavit, upustil soud od jeho výslechu (§ 389 odst. 1 z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění). Z oddacího listu vyplývá, že účastníci manželství uzavřeli, přičemž u obou se jednalo o první manželství (oddací list). Oba účastníci jsou státními občany České republiky. Děti narozené z manželství účastníků jsou již zletilé (CEO). Po provedeném dokazování dospěl soud na základě výpovědí účastníků a listinných důkazů k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků upravené v § 755 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud shledal manželství účastníků natolik hluboce a trvale rozvrácené, že nelze očekávat obnovení manželského soužití a manželství rozvedl s tím, že příčinou rozvratu manželství je odcizení účastníků. V řízení nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, proto soud souladu s § 23 z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.