36 C 402/2021-12 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnost k žalovanému počínaje dnem [datum], protože žalovaný ukončil studium a nastoupil do zaměstnání. Žalovaný ukončení studia potvrdil. Uvedl, že k [datum] složil maturitní zkoušku, od [datum] byl veden na úřadu práce a od [datum] pracuje. <i>Dle § 911 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný již nestuduje a živí se sám. Jelikož žalovaný je schopen sám se živit, vyživovací povinnost žalobce k němu zanikla dnem ukončení studia ke dni [datum], kdy odmaturoval na střední škole, což žalovaný doložil maturitním vysvědčením. Soud proto vyhověl návrhu žalobce a k jím navrženému datu (návrhem žalobce je soud vázán) vyživovací povinnost k žalovanému zrušil. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a příslušelo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. V řízení mu však žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.