39 C 45/2021-39 — Okresní soud ve Zlíně

1. Paní [celé jméno manželky] se domáhala rozvodu manželství s panem [celé jméno manžela] s odůvodněním, že spolu již od října 2020 nehospodaří a netvoří manželské společenství. Manžel se od ní odstěhoval v červnu 2021. Manželství je ryze formální, neplní žádnou ze svých funkcí a je trvale a nenapravitelně rozvráceno a jeho obnovení již není možné. Důvodem rozpadu jejich manželství jsou rozdílné názory a zájmy, neschopnost spolu komunikovat, vzájemné odcizení a rozdílné přístupy k výchově jejich nezletilé dcery [jméno] [celé jméno manželky], ohledně které se jim nepodařilo dohodnout na úpravě rodičovské zodpovědnosti. Rovněž se jim nepodařilo uzavřít dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a společného bydlení. 2. Manžel se k návrhu manželky i přes opakované písemné výzvy soudu nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. 3. Soud provedl dokazování navrženými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Účastníci řízení uzavřeli manželství dne 18. 8. 2012 před Magistrátem města Zlína na hradě v Malenovicích č. p. 448 (viz oddací list účastníků řízení vydaný Magistrátem města Zlína). Z manželství se narodila dcera [jméno] [celé jméno manželky], narozená dne [datum] (lustrace rodičů v ISZR). Soudem bylo pravomocně rozhodnuto o úpravě poměrů jejich společné nezletilé dcery [jméno], a to tak, že byla svěřena do péče matky a otci bylo uloženo platit výživné. Zároveň byl upraven styk otce s nezletilou dcerou (rozsudek Okresního soudu ve Zlíně č. j. 7 Nc 1020/2021-273 ze dne 13. 4. 2022 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně č. j. 58 Co 121/2022-374 ze dne 20. 10. 2022). Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že hlavní příčinou rozvratu jejich manželství je naprosté vzájemné odcizení, a to po všech stránkách. Dále také rozdílné názory a zájmy, neschopnost spolu komunikovat a rozdílné přístupy k výchově jejich nezletilé dcery [jméno]. Nežijí spolu již od června 2021, nevedou manželský život a nesdílí společnou domácnost. Obnovení manželského soužití si již nedokáže představit, a to za žádných okolností. 4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci řízení uzavřeli manželství dne 18. 8. 2012 před Magistrátem města Zlína. V současné době spolu déle než rok nežijí, nevedou manželský život a nesdílí společnou domácnost. Jejich manželství je již pouze formálním svazkem neplnícím žádnou z jeho funkcí a je natolik rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Příčiny rozvratu manželství spočívají v naprostém vzájemném odcizení obou manželů v důsledku rozdílnosti názorů a zájmů obou manželů, neschopnosti spolu komunikovat a rozdílných přístupů k výchově nezletilé dcery. Nebyly zjištěny žádné okolnosti svědčící obnovení manželského soužití. Z manželství se narodila dcera [jméno] [celé jméno manželky] a soudem bylo pravomocně rozhodnuto o úpravě její péče a výživy. 5. Z hlediska právního posouzení věci dospěl soud k závěru, že soužití manželů je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že skutečně nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Soud zjistil nejen existenci rozvratu manželství, ale rovněž i jeho relevantní příčiny – viz skutkový závěr (§ 756 občanského zákoníku). Rozvod manželů není v rozporu se zájmy nezletilých dětí, jelikož manželé spolu delší dobu nežijí a o úpravě poměrů jejich nezletilé dcery již bylo soudem pravomocně rozhodnuto. Rozvod není ani v rozporu se zájmem žádného z manželů a žádnému z manželů rozvod nezpůsobí ani zvlášť závažnou újmu (§ 755 odst. 2 písm. a), b) občanského zákoníku). Vzhledem k absenci jakékoliv součinnosti manžela v průběhu řízení, soud upustil od provedení jeho výslechu (§ 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Jelikož nebyla zjištěna žádná okolnost, jež by svědčila pro zachování manželství, nebyly ani splněny podmínky k aplikaci § 389 odst. 2 z. ř. s. (vedení manželů k odstranění příčin rozvratu manželství a jejich usmíření). 6. Podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních nemá žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských (tj. i v řízení o rozvod manželství) právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Náhradu nákladů řízení lze přiznat pouze, odůvodňují-li to okolnosti případu, avšak takové zvláštní okolnosti v této věci zjištěny nebyly.