36 C 153/2023-236 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení odměny ve výši , částka, měsíčně za vzdělávání syna žalované , jméno FO, v období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . do , datum, s tvrzením, že žalovaná sice , datum, vypověděla příkazní smlouvu o obstarávání základního vzdělávání (dále jen příkazní smlouva) a její syn přestal do školy chodit, ale dle čl. VI bodu 2 příkazní smlouvy byla povinna platit odměnu za obstarávání vzdělávání až do konce školního roku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (do , datum, ). Vedle jistiny žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná platit odměnu za dobu, kdy již žalobkyně jejího syna nevzdělávala, odmítla, protože příkazní smlouvu nevypověděla, ale odstoupila od ní pro opakované závažné porušování povinností ze strany žalobkyně a její závazek platit odměnu se tedy od počátku zrušil.3. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně na základě příkazní smlouvy uzavřené účastnicemi dne , datum, vzdělávala syna žalované , jméno FO, , který ve školním roce , Anonymizováno, /, Anonymizováno, navštěvoval 2. ročník základní školy. Dne , datum, byl žalobkyni doručen email, kterým jí žalovaná sdělila, že s ní s okamžitou platností ukončuje příkazní smlouvu pro závažné porušování povinností ze strany žalobkyně, které žalovaná spatřovala v neprůkazném naplňování výuky, nekomunikaci, nedodání školního vzdělávacího programu na žádost, nezajištění adekvátního suplování v českém jazyce za nepřítomnou třídní učitelku, ignorování pedagogické intervence školního pedagogického centra pro jejího syna a změně trojročí na pětiročí ve školním roce , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .4. Mezi účastnicemi byl spor, zda žalobkyně porušila příkazní smlouvu, protože žalobkyně jakékoliv porušení svých povinností odmítala, natož porušení podstatným způsobem. Odstoupení od smlouvy je podle ní neplatné, a proto trvala na zaplacení odměny za vzdělávání za měsíce duben, květen a červen , Anonymizováno, .5. K povinnosti platit odměnu za obstarávání základního vzdělávání se žalovaná zavázala v čl. 5 příkazní smlouvy ze dne , datum, , a to ve výši , částka, měsíčně za měsíce září až červen, přičemž právo na odměnu příslušelo žalobkyni bez ohledu na to, zda bude žák školu navštěvovat či nikoli (čl. V bod 8 příkazní smlouvy).6. V příkazní smlouvě si účastnice upravily pouze ukončení smluvního vztahu písemnou výpovědí bez uvedení důvodu s výpovědní dobou, která končí na konci školního roku, v němž je výpověď doručena, přičemž i ve výpovědní době je dána povinnost platit odměnu za vzdělávání.7. Právní úprava příkazní smlouvy je obsažena v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) v § 2430 a násl. a je dispozitivní, což znamená, že se od ní lze odchýlit. Byť tedy § 2443 o.z. umožňuje, aby příkazce kdykoliv dle libosti ukončil smluvní vztah založený příkazní smlouvou s okamžitou účinností, lze toto právo upravit odlišně, což účastnice učinily, když se rozdílně od zákona dohodly, že sice obě smluvní strany mohou smluvní vztah ukončit jednostranně dle libosti bez uvedení důvodu, ale nekončí okamžitě, ale až ke konci příslušného školního roku, což odpovídá charakteru příkazu, kterým je vzdělávání žáka, přičemž výslovně se dohodly, že po celou dobu trvání příkazu trvá povinnost platit úplatu.8. Z uvedeného vyplývá, že účastnice nemohly bezdůvodně smluvní vztah ukončit okamžitě. Uvedené však nic nemění na tom, že žalovaná mohla okamžitě zrušit smluvní vztah nikoliv bez uvedení důvodu, ale pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalobkyně. Mohla tedy od smlouvy odstoupit dle § 2002 o. z., čímž by se smluvní vztah zrušil od počátku (§ 2004 odst. 1 o.z.).9. Právní jednání se posuzuje dle jeho obsahu a dle úmyslu jednajícího (§ 555 odst. 1 a § 556 odst. 1 o. z.), přičemž není podstatné, jak ho jednající označí. Žalovaná v podání z , datum, projevila vůli okamžitě zrušit s žalobkyní příkazní smlouvu z důvodů, které popsala. U jednání vysvětlila, že nevěděla, co se ve škole děje, co se syn učí a nezjistila to ani, když se o to intenzivně zajímala, proto se rozhodla přihlásit syna na jinou základní školu a oznámila to žalobkyni.10. Byť žalovaná nazvala podání z , datum, výpovědí, je z jeho obsahu zřejmé, že neměla v úmyslu vypovědět příkazní smlouvu bez uvedení důvodu dle čl. VI bod 2 příkazní smlouvy s výpovědní dobou, která skončí , datum, .11. Podle obsahu je podání z , datum, jednostranným právním jednáním směřujícím k okamžitému zrušení smluvního vztahu účastnic založeného příkazní smlouvou z důvodů, které žalovaná popsala a sama je kvalifikovala jako závažné porušení povinností ze strany žalobkyně, proto soud právní jednání právně kvalifikoval jako odstoupení od příkazní smlouvy.12. Žalobkyně nerozporovala, že jí byl e-mail žalované dne , datum, doručen. Uvedené potvrzuje i výzva k úhradě dlužných částek včetně faktury z , datum, , kterou žalované odměnu za vzdělávání za měsíce duben, květen a červen , Anonymizováno, vyúčtovala.13. E-mail z , datum, žalovaná doplnila i zasláním doporučeného dopisu, který podala na poštu dne , datum, a který byl uložen na poště a připraven k vyzvednutí dne , datum, . Jednostranné právní jednání je účinné doručením adresátovi. Odstoupení od příkazní smlouvy bylo doručeno žalobkyni nejen elektronickou poštou dne , datum, , ale i poštou dne , datum, , kdy se dostalo do sféry její dispozice.14. Dle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.15. Odstoupení od příkazní smlouvy po formální stránce obstojí, ale způsobit zrušení závazku od počátku mohlo jen, pokud k vytýkanému jednání skutečně došlo a lze je současně kvalifikovat jako podstatné porušení povinnosti.16. Podstatné porušení smlouvy definuje občanský zákoník v § 2002 odst. 1 o. z. jako porušení povinnosti, u kterého porušující strana musela vědět, že pokud by ho protistrana předvídala, smlouvu by vůbec neuzavřela.17. Co bylo v případě příkazní smlouvy uzavřené účastnicemi oním hlavním důvodem, kvůli kterému žalovaná smlouvu uzavřela a o kterém žalobkyně musela vědět, že nebyl-li by naplněn, nemá smluvní vztah pro žalovanou smysl?18. Stěžejním závazkem žalobkyně vyplývajícím z příkazní smlouvy, kvůli kterému žalovaná příkazní smlouvu uzavřela, byl bezesporu závazek žalobkyně obstarat základní vzdělávání jejího syna, a to v souladu s platnou legislativou podle zásad Montessori pedagogiky (čl. III příkazní smlouvy).19. Základní vzdělávání upravuje z. č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění (dále jen školský zákon).20. Dle § 3 odst. 1, 2 školského zákona pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů.21. Dle § 5 odst. 1 školského zákona školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je podle § 3 odst. 1 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů).Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje.Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.22. Dle § 21 odst. 1, 2, 3 školského zákona žáci a studenti mají právoa) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona,b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,Práva uvedená v odstav