38 C 118/2022-15 — Okresní soud ve Zlíně

Manželka se domáhala rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že jako druha a družka žili spolu účastníci od roku 2009, avšak jejich vztah nebyl nikdy ideální. Z jejich vztahu se dne [datum] narodil syn [jméno] [celé jméno manžela]. Po uzavření manželství žili společně v domě, jehož ideální ½ patří manželovi a druhá od. ½ sestře manžela. Věcné břemeno bydlení měl v té době v domě otec manžela. Účastníci si přestali rozumět již v roce 2019. Přestali spolu hospodařit a jejich manželství se stalo jen formálním. Jako manželé spolu nežijí a nehospodaří od prosince 2021. Dne [datum] manžel manželku fyzicky napadl, načež se ona dne [datum] odstěhovala ze společně obývaného domu. Manžel s rozvodem nakonec souhlasil, byť poukazoval na fakt, že podle něj manželství není tak rozvráceno, jak manželka uváděla. Současně popíral, že by se vůči manželce dopustil násilí. Jak vyplynulo z oddacího listu, uzavřeli účastníci manželství dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla schválena dohoda účastníků upravující jejich práva a povinnosti k nezletilému synovi [jméno] na dobu po rozvodu jejich manželství. Jak bylo soudem zjištěno na podkladě výpovědi onou účastníků, problémy v jejich manželství nastaly poté, co se rodina nastěhovala do rodinného domu, který byl z poloviny přepsán na manžela a z poloviny na jeho sestru. V rodinném domě přitom i nadále bydlel jeho předchozí vlastník – pětaosmdesátiletý otec manžela, který měl potřebu zasahovat do života manželů tím, že jim mluvil do toho, co je třeba a jak v domě dělat. To zejména manželka těžko zvládala, přičemž měla pocit, že se jí manžel nedokáže zastat. Vedle toho se na soužití manželů negativně projevoval fakt, že v důsledku onemocnění manželky tato byla často nezaměstnaná, přičemž výdělek manžela nepostačoval. Manželka mu přitom dávala najevo, že by měl vydělávat víc. Dále se na jejich soužití podílel negativně fakt, že sestra manžela si nárokovala užívání pozemků (zahrady) u domu, které z poloviny vlastnila, což opět vedlo k nedorozuměním mezi manželi. Ač manželka po manželovi pro uvedené neshody s jeho rodinou požadovala, aby se odstěhovali, manžel toto odmítal. Negativně se v jejich soužití projevovaly i neshody v intimní oblasti, což bylo umocněno tím, že manželka prohledala telefon manžela a nalezla zde jeho konverzaci s jinými ženami, podle slov manžela kamarádkami z fotbalového klubu, kde on trénoval syna a ostatní děti. Tyto okolnosti vedly k častým hádkám manželů, vzájemnému fyzickému napadání, a dokonce scénám, při nichž si chtěla manželka vzít demonstrativně život skokem pod auto, což sama přiznala. Nakonec manželka takto vypjaté soužití nevydržela a v červnu nebo červenci loňského roku se ze společného obydlí odstěhovala. Manželé spolu od té doby nežijí, nehospodaří a intimně se nestýkají. Manželka podle svých slov ztratila k manželovi jakékoliv city a chce se rozvést. Manžel sám se k tomuto jejímu návrhu nakonec připojil. Uvedené skutečnosti tak vedou soud k závěru, že manželství účastníků je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení, a proto manželství účastníků podle § 755 občanského zákoníku rozvedl, když z žádných tvrzení účastníků nevyplývalo, že by rozvod jejich manželství byl v rozporu se zájmy jejich nezletilého syna danými zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku). Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských (tj. i v řízení o rozvod manželství) nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, avšak takové okolnosti v této věci zjištěny nebyly.