26 C 127/2024-32 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 15. 1. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, na ni převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 5. 2022 (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) pohledávku ze smlouvy o revolvingovém účtu ze dne 28. 5. 2021 uzavřené s žalovanou. Žalovaná na jejím základě čerpala peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč ve 2 platbách, a to dne 28. 5. 2021 ve výši 8 000 Kč a dne 8. 7. 2021 ve výši 3 000 Kč formou výplaty na její osobní bankovní účet č. , č. účtu, . Žalobkyně má za to, že žalovaná čerpala tyto peněžní prostředky bez právního důvodu, protože není schopna doložit tvrzený právní titul - smlouvu o revolvingovém účtu ze dne 28. 5. 2021.2. Žalobkyně ani žalovaná svou účast u jednání dne 4. 10. 2024 neomluvily, k jednání se nedostavily, ani nepožádaly o odročení jednání. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. Soud za splnění podmínky stanovené v § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.Závěr o skutkovém stavu soud učinil z listin předložených žalobkyní:3. Dne 28. 5. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet vedený na jméno žalované č. , č. účtu, částku 8 000 Kč a dne 8. 7. 2021 částku 3 000 Kč (sdělení , právnická osoba, .). Žalovaná jí na vyplacené částce nic nevrátila, proto právní předchůdkyně žalobkyně nárok na výplatu částky 11 000 Kč po žalované, dle tvrzení žalobkyně, na ni postoupila dílčí smlouvou o postoupení pohledávek. Tato dílčí smlouva byla uzavřena dne 8. 5. 2022 na základě smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Smlouvou měly být postoupeny pohledávky v celkové nominální hodnotě, Anonymizováno, 2 140 691 Kč, přičemž jejich specifikace měla být obsažena v datovém souboru, jež měl tvořit nedílnou součást smlouvy. Soudu však byla předložena pouze 1 strana přehledu postoupených pohledávek, specifikovaných ID, jménem a příjmením dlužníka, jeho rodným číslem a výší jejich dluhu rozepsaným na jeho jednotlivé položky - jistinu, kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu. Mezi dlužníky však nebyla zahrnuta žalovaná , Jméno zainteresované osoby 0/0, (dílčí smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky mělo být žalované oznámeno postupitelem v dopise ze dne 4. 1. 2023. Dopisem ze dne 4. 1. 2023 žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalovanou k zaplacení částky , částka, do 3 dnů s upozorněním na možnost podání žaloby. Výzva byla odeslána dne 4. 1. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka, podací arch).4. Žalobkyně byla usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 29. 7. 2024 vyzvána k doplnění tvrzení a rovněž k upřesnění, na základě jakých skutečností došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, protože předložená dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 8. 5. 2022 neobsahuje identifikaci předmětné pohledávky. Žalobkyně byla rovněž vyzvána k upřesnění, zda a kdy bylo žalované doručeno oznámení o postoupení pohledávky. Žalobkyně však žádné informace k procesu postoupení pohledávky nedoplnila.5. Soud právní věc podřadil pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“).6. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 1887 o.z., postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.8. Jelikož v postavení původního věřitele, z jehož účtu byla částka 11 000 Kč na účet žalované vyplacena, je osoba odlišná od žalobkyně, soud se nejprve po právní stránce zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována.9. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou podle § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně osoby věřitele a do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitel) věřitel nový (postupník), aniž by došlo zároveň ke změně obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávek dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již samotným uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní také aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění (rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně však v tomto směru v řízení neprokázala, a to ani po výzvě soudu, že by mezi ní (jako postupníkem) a právní předchůdkyní žalobkyně (jako postupitelem) byla uzavřena postupní smlouva, na základě které by byla účinně postoupena žalobou uplatněná pohledávka, a to primárně z toho důvodu, že z předložené postupní smlouvy není patrno, co bylo předmětem smlouvy, tedy zda mezi postoupené pohledávky patřila i pohledávka za žalovanou. Dílčí smlouva o postoupení pohledávek v článku II a III odkazovala na datový soubor se specifikací postoupených pohledávek, jenž měl tvořit přílohu smlouvy (celkem pohledávky v nominální hodnotě 2 140 691 Kč). Tato příloha tak měla prokazovat, že předmětná pohledávka za žalovanou byla předmětem postoupení. Žalobkyně však předložila pouze jednu stranu seznamu postoupených pohledávek s výčtem pohledávek označených ID, jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka a specifikací pohledávky v podobě její výše. Pohledávka za žalovanou však mezi nimi zahrnuta nebyla. Tento nedostatek nebyl zhojen ani předloženou tzv. notifikační listinou (oznámení o postoupení pohledávky), když tato sice byla soudu předložena jako důkaz, nicméně zde absentuje doklad o řádném odeslání žalované tak, aby se s ní mohla seznámit. Žalobkyně tedy nepředložila žádný důkaz o odeslání a doručení notifikační listiny žalované, tedy že se do sféry žalované dostala informace o tomto postoupení. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že citovaná postupní smlouva nebyla řádně uzavřena, a tato skutečnost nebyla zhojena ani prostřednictvím notifikační listiny, tudíž nemohlo ani řádně dojít k postoupení práva na aktivní věcnou legitimaci k úspěšnému vymáhání nároků žalobkyně. Žalobkyně neprokázala, že pohledávka za žalovanou byla vůbec uvedena v datovém souboru, že by postoupení pohledávky za žalovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno, když nebyl předložen poštovní podací arch prokazující odeslání oznámení, přičemž žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by bylo toto oznámení žalované zasláno jinak. Nebylo-li prokázáno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně na žalobkyni, nebylo prokázáno, že došlo k postoupení v souladu s § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně v tomto směru byla před jednáním soudem vyzvána, avšak chybějící tvrzení a důkazy neoznačila a nedoložila. O další příslušná procesní poučení v tomto směru se pak žalobkyně připravila neomluvenou neúčastí při jednání soudu.10. Žalobkyně neprokázala svoji aktivní legitimaci v tomto sporu, proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I), přičemž z dalších, při jednání provedených důkazů, soud nečiní žádná další relevantní skutková zjištění.11. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, přičemž s ohledem na pasivitu žalované jí v řízení žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).