44 C 273/2023-23 — Okresní soud ve Zlíně

Manžel se návrhem domáhal rozvodu manželství, ze kterého se narodily dvě děti, dnes již zletilé. V odůvodnění uvedl, že manželství je dlouhodobě nefunkční, manželé spolu již více než 12 let nežijí a společně nehospodaří. Za příčinu rozvratu manželství manžel označil vzájemné odcizení, které je již v takové fázi, ze které není návratu zpět. Manželství účastníků se ryze formálním svazkem. Manželovi není znám názor manželky na rozvod manželství, předpokládá však, že ani manželka nebude mít žádného zájmu na pokračování takového svazku. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila. Uvedla, že skutečně spolu manželé více než 12 let nežijí, protože manžel navázal známost a ze dne na den ze společného bydliště odešel. Od té doby žije se svou novou partnerkou, se kterou má nezletilou dceru. Manželé se shodli na příčině rozvratu manželství spočívající v dlouhodobém vzájemném odcizení. <i>Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> <i>Dle § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> Soud vzal nesporná tvrzení účastníků ohledně existence rozvratu manželství a jeho příčin za svá skutková zjištění. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským národním výborem v [obec]. Po provedeném dokazování soud, vycházeje ze shodných tvrzení účastníků a listinných důkazů, dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství upravené v ust. § 755 OZ. Vzhledem k tomu, že příčiny rozvratu manželství byly mezi účastníky nesporné, dokazování účastnickými výpověďmi soud pro nadbytečnost neprováděl. Soud shledal manželství účastníků natolik hluboce a trvale rozvrácené, že nelze očekávat obnovení manželského soužití a manželství rozvedl s tím, že příčinu rozvratu manželství spatřuje zejména v dlouhodobém vzájemném odcizení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., přičemž v průběhu řízení nebyly shledány okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.