5 C 233/2020 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 21. 9. 2020 navrhla manželka rozvod manželství uzavřeného dne 20. 8. 2011. Za trvání manželství se narodily tři děti, které jsou dosud nezletilé. Před soudem účastníci shodně uvedli, že od dubna 2018 je manželství nefunkční, nežijí ve společné domácnosti, nesdružují finanční prostředky a nežijí jako manželé. Manžel [celé jméno manžela] ve věci uvedl, že mezi účastníky byly rozpory ohledně rozpočtu rodiny a společného bydlení rodiny. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že uzavřeli manželství dne 20. 8. 2011 v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Táboře, u obou manželů jde o manželství první. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte po rozvodu manželství. Po provedeném dokazování má soud za to, že nelze již očekávat obnovení manželského soužití za situace, kdy manželství účastníků neplní své společenské funkce. Účastníci již delší dobu spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, nemají zájem na obnově soužití. Za tohoto stavu je jejich manželství formálním svazkem a soud toto manželství rozvedl. Rozvod manželství účastníků není ani v rozporu se zájmem jejich nezletilých dětí [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení], jejichž poměry byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Táboře č.j. 12 Nc 35/2019-24 ze dne 11. 7. 2019, který nabyl právní moci dne 8. 8. 2019, a to tak, že nezletilé děti [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení] byly po dobu po rozvodu svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno platit na jejich výživu částku 4.000 Kč měsíčně pro nezletilou [jméno], částku 3.200 Kč pro nezletilého [jméno] a částku 2.800 Kč měsíčně pro nezletilého [jméno]. Proto soud manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/20136 Sb. o zvláštních řízeních soudních.