5 C 244/2020-34 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2020 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 1.733 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] od [právnická osoba] Tato společnost jako původní věřitel uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2.500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 14. 8. 2016. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webové stránky]. Zde se žalovaná zaregistrovala, požádala o poskytnutí konkrétního úvěru, po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 2.500 Kč a splatností dne 14. 8. 2016. Žalovaná smlouvu o úvěru [číslo] odsouhlasila. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 475 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 14. 8. 2016. Platby žalované činily 1.242 Kč. Výše nároků žalobce činí 1.733 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z prohlášení pro stávajícího klienta soud zjistil, že [právnická osoba] [právnická osoba ] [právnická osoba] a žalovaná jako klient se dohodli na úvěru pro žalovanou ve výši 2.500 Kč, žalovaná se ho zavázala vrátit do 14. 8. 2016, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 475 Kč. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu [právnická osoba] [právnická osoba ] [právnická osoba ] na účet [bankovní účet] zaslána částka 2.500 Kč. Přípisem ze dne 22. 1. 2020 žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky (v minulosti postoupené od věřitele [právnická osoba ] [právnická osoba ] [právnická osoba ]) na žalobce a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Ze zprávy [právnická osoba], soud zjistil, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru dne [datum] disponentem k účtu [bankovní účet], na účet byla v uvedený den připsána částka ve výši 2.500 Kč. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2.500 Kč. Žalovaná nesplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplatila. Dluh za žalovanou byl postoupen žalobci. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 200 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 189 Kč a zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem 1.489 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., přistoupil soud proto, že žalobce u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor žalobce.