12 C 167/2021-62 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 29. 1. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 31.869,22 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že na základě žádosti ze dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobce, [právnická osoba ] [anonymizováno 5 slov] [země] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [IČO], [anonymizována dvě slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [anonymizováno] žalovanému revolvingový úvěr [číslo] formou umožnění úvěrového rámce, naposledy ve výši 30.700 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty, ke dni 8. 1. 2020 došlo k poslednímu čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Žalovaný porušil své závazky tím, že se dostal do prodlení. Banka proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 8. 2020. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni 20. 10. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 23. 10. 2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 24. 11. 2020 bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se věřitel zavázal opakovaně poskytovat žalovanému finanční prostředky do výše 30.000 Kč s tím, že poskytnuté prostředky budou spláceny žalovaným formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč. Před uzavřením smlouvy byla přezkoumána úvěruschopnost žalovaného, kdy tento uvedl a doložil, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán s měsíčním příjmem 40.367 Kč. Z odstoupení od smlouvy ze dne 26. 8. 2020 bylo zjištěno, že věřitel odstoupil od uzavřené smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výzvě specifikované. Z oznámení o postoupení pohledávek a smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek ze dne 15. 10. 2020 bylo zjištěno, že věřitel žalobci postoupil pohledávku za žalovaným. Toto bylo žalovanému pásemně oznámeno. Z výzvy k plnění ze dne 8. 12. 2020 soud zjistil, že před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v podobě úvěrového rámce ve výši 30.000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr čerpal, avšak řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobci. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.453 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.275 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31.869,22 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč.