12 C 243/2021-52 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 6. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 543.708,57 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o úvěru a o stavebním spoření s účtem číslo [bankovní účet]. Na základě toho se žalobce zavázal poskytnout žalovanému překlenovací úvěr až do výše 600.000 Kč. Úvěr byl čerpán dne [datum] částkou 244.986 Kč a dne 6. 6. 2018 částkou 300.000 Kč, tj. dohromady 544.986 Kč. Ve smlouvě byly sjednány podmínky pro splácení překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4.633 Kč, roční procentní úroková sazba pro úročení úvěru byla stanovena ve výši 8,45 %. Žalobce využil možnosti snížení úrokové sazby a pro první období tak platilo úrokové zvýhodnění 3,60 % procentního bodu ročně. Roční úroková sazba tak činila 4,85 % ročně. Podle čl. 5 Smlouvy má žalobce právo požadovat úhrady za úkony související s poskytnutím, správou, a popř. vymáháním úvěru podle [dokumentu] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se dále zavázal k zaplacení smluvní pokuty z dlužných splátek pro případ porušení smluvních povinností ve výši, která o 10 % převyšuje sjednanou úrokovou sazbu z překlenovacího úvěru. Žalovaný uhradil částku 74.128 Kč. Dne 29. 2. 2020 mu byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky na úvěru. Poslední výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 21.112 Kč nejpozději do 30. 4. 2020 s tím, že v případě neuhrazení dlužné částky se stane pohledávka z úvěru včetně příslušenství ke dni 30. 4. 2020 splatná. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina pohledávky částku v celkové výši 534.622,30 Kč. Žalobci tak vznikla pohledávka za žalovaným v celkové výši 543.708,57 Kč s příslušenstvím. Podle smlouvy byl žalobce oprávněn od smlouvy odstoupit nebo požadovat okamžité splacení celého zůstatku úvěru, pokud se žalovaný ocitl v prodlení s placením více než dvou splátek nebo s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce. S ohledem na tyto skutečnosti byl úvěr ke dni 31. 5. 2020 zesplatněn. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalovanému. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 4. Soudu byla předložena smlouva o úvěru od [název úvěru] ze dne [datum], z níž bylo zjištěno, že tvrzení žalobce v žalobě uvedená jsou pravdivá. Dále byly soudu doloženy doklady o čerpání úvěrových částek, a to 6. 6. 2018 ve výši 244.986 Kč a 300.000 Kč. 5. Z výpisu z účtu stavebního spoření a úvěru pak bylo zjištěno, že žalovaný řádně platil splátky v období od července 2018 do srpna 2019, pak uhradil splátky v říjnu a listopadu 2019, dále byla na úvěr započtena částka uspořená na stavební spoření ve výši 12.888,73 Kč. 6. Soudu byly doloženy doklady předcházející uzavření smlouvy o úvěru, z nichž soud zjistil, že žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, který doložil příjmy 24.480 Kč, výdaje 11.632 Kč, bylo doloženo, že je zaměstnán a pravidelně je mu vyplácena mzda, je vlastníkem nemovitosti, na jejíž opravu čerpal úvěr. 7. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 10. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 544.986 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Na základě smlouvy pak žalobce řádně od smlouvy odstoupil a zbytek úvěru se tak stal splatným. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 60.107,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21.194 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 529.826,67 Kč sestávající z částky 10.420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 6.753,60 Kč.