12 C 261/2020-30 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 1.573 Kč s úrokem z prodlení. Uvedl, že dne 19. 7. 2019 bylo vozidlo [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaná, odstraněno z ulice Sokolovská ve Znojmě, neboť stálo v místě, na kterém bylo silničním správním úřadem rozhodnuto o dočasném zákazu stání silničních vozidel z důvodu veřejného zájmu. Vozidlo bylo odstraněno a odvezeno na jiné, vhodnější místo v lokalitě blokového čištění [právnická osoba], [IČO], na náklad provozovatele vozidla, který činí 1.573 Kč. Žalobce fakturovanou částku uhradil, nyní žádá její zaplacení po žalované. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím svého zmocněnce, kdy uvedla, že se již několik let od r. 2016 trvale zdržuje v Rakousku, kde vychovává dvě děti, navíc bylo v přestupkovém řízení prokázáno, že přestupek spáchala jiná osoba. V tomto směru odkázala na spis Městského úřadu ve Znojmě sp. zn. 19581/2019/, č.j. MUZN 31070/2020. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 4. Podle úředního záznamu ze dne 19. 7. 2019 byl Městskou policií Znojmo nařízen odtah předmětného vozidla. 5. Z protokolu o dokončeném odtahu vozidla soud zjistil, že dne 19. 7. 2019 v 9.31 hod. ve Znojmě bylo odstraněno vozidlo [registrační značka], v 9.44 pak bylo vozidlo vráceno na místo. 6. Výzvou ze dne 18. 9. 2019 byla žalovaná vyzvána jako provozovatel vozidla k úhradě nákladů spojených s odtahem předmětného vozidla. Výzva žalované nebyla doručena. 7. Odtah vozidla vyfakturovala [právnická osoba], žalobci fakturou ze dne [datum]. 8. Ze spisu Městského úřadu ve Znojmě č.j. MUZN 31070/2020 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl shledán vinným z přestupku spočívajícího v tom, že dne 19. 7. 2019 jako řidič motorového vozidla [registrační značka] stál s tímto vozidlem na místě, kde je to zakázáno dopravní značkou IZ 8a„ Zóna s dopravním omezením“ a vyobrazenou dopravní značkou B 29„ Zákaz stání“ a vyznačeným textem„ Blokové čistění včetně parkovišť a chodníků dne 19. 7. 2019 7:00 – 14:30 hod“. Tím spáchal přestupek, za který mu byla uložena pokuta 1.500 Kč. Z odůvodnění pak plyne, že žalovaná informovala žalobce o tom, že vozidlo zapůjčila [jméno] [příjmení]. 9. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. 10. Podle § 19b odst. 2 věty první zákona o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. 11. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba není v celém rozsahu důvodná. Z tvrzení žalobce doložených listinnými důkazy má soud prokázáno, že v době, kdy žalobce dočasně zakázal stání silničních vozidel, stálo vozidlo žalované na místě zákazu. Žalobce zařídil dočasné odstranění tohoto vozidla, společnosti, která toto provedla, úkon zaplatil a k úhradě vynaložených nákladů vyzval žalovanou. 12. Ze spisu Městského úřadu ve Znojmě pak bylo prokázáno, že žalobce věděl o tom, že žalovaná delegovala provozování vozidla na jinou osobu. Tento subjekt byl také uznán vinným z přestupku. Vzhledem k tomu pak soud dospěl k závěru, že žalovaná prokázala, že neměla možnost odstranit vozidlo. Proto byla žaloba zamítnuta. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalované nevznikly náklady řízení, proto nebyla přiznána náhrada nákladů řízení ani jednomu z účastníků.