12 C 262/2021-68 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 3. 3. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 8.217,51 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [název úvěru] k tomuto běžnému účtu s úvěrovým limitem 5.000 Kč. Žalovaná překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru [název úvěru] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 8.217,51 Kč převedla dne 21. 9. 2018 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva, celou dlužnou částku dopisem ze dne 24. 1. 2019 zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 8.217,51 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena, následně byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 20. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 10. 12. 2020. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 9.210,18 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se banka zavázala žalované poskytovat bankovní produkty a služby, žalovaná se zavázala dodržovat smluvní podmínky banky. Na základě této smlouvy pak byla uzavřena smlouva o zřízení služby [název služby] k běžnému účtu vedenému u banky pro žalovanou, kdy byla sjednána částka kreditního limitu 5.000 Kč čerpaná a splatná za podmínek ve smlouvě uvedených. Z korespondence účastníků a výpisu z účtu pak bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala úvěrový limit [název úvěru], tento dle sjednaných podmínek neuhradila. Následně byla pohledávka postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o tomto byla žalovaná písemně informována a vyzvána k úhradě dluhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru k běžnému účtu ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Dluh za žalovanou byl postoupen žalobci. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.217,51 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.