12 C 299/2021-43 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 24. 8. 2021 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 16.258 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny dodávané žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Žalovaný uvedl, že má [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno], je evidován na úřadu práce, neboť kvůli svému [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno] není schopen práce. Soudu doložil, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 13. 6. 2011, nemá jiné příjmy než sociální dávky. Uvedl, že vzhledem k jeho životní situaci a zdravotnímu stavu by chtěl dluh splácet. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne [datum]. Odběrné místo bylo [ulice a číslo], [obec]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 11.505 Kč za spotřebu elektřiny v období od 3. 7. 2020 do 8. 10. 2020, a to se splatností do 29. 10. 2020. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 4.753 Kč za spotřebu elektřiny v období od 9. 10. 2020 do 3. 2. 2021, a to se splatností do 1. 3. 2021. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když neuhradil včas vyfakturované dodávky elektřiny. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. V daném případě byl sice žalobce zastoupen, vzhledem k tomu, že je však žalobce společností, která by měla být schopna své obchodní aktivity vlastními silami vyřešit, kdy žaloba není záležitostí vymykající se obchodní činnosti žalobce a s přihlédnutím k životní a sociální situaci žalované soud považuje za spravedlivé přiznání náhrady nákladů řízení ve shora uvedené výši. S ohledem na zdravotní a sociální situaci žalovaného pak soud povolil splátky dluhu, benefit tohoto je vázán na ztrátu výhody splátek pro případ, že by žalovaný splátky neplnil.