14 C 37/2021-97 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 203 826,80 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček [číslo] dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dohodu o splátkách a uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Zavázala se ho uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč v souladu se sjednanou dohodou. Žalovaná však tuto dohodu nedodržela a dlužnou částku zcela nezaplatila. Proto žalobkyně odeslala žalované oznámení o zesplatnění dluhu a dále předžalobní upomínkou. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Z listiny„ Dohoda o splátkách“ soud zjistil, že ji uzavřeli dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná jako klient. Žalovaná v dohodě uznala svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu i výše a zavázala se ho hradit formou měsíčních splátek. Přípisem ze dne 27. 6. 2019 bylo žalované oznámeno zesplatnění dluhu, byla vyzvána k jeho úhradě ve výši 253 826,80 Kč do 11. 7. 2019. Znovu byla k úhradě žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2021. Podle § 2053 zákona č. 80/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že žalovaná vůči žalobkyni uznala svůj dluh co do důvodu i výše ve smyslu ust. § 2053 o. z. Dluh nesplácela, jak byli dohodnuti. Nárok žalobkyně žalovaná žádným způsobem nezpochybnila ani nevyvrátila. Včasným neuhrazením se žalovaná dostala s úhradou do prodlení. Podle § 1970 o. z. má proto žalobkyně dále nárok na úroky z prodlení, přičemž výši úroků stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 421,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 154 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 203 826,80 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 320 Kč ve výši 5 947,20 Kč.