14 C 48/2021-44 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 52 348 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 29 011,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 954,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 557,17 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 29 011,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 58 994 Kč, což byla zápůjčka 30 000 Kč a souhrnný poplatek 28 994 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 24 měsíčních splátek po 2 459 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, poslední splátka byla splatná 6. 6. 2020. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 29 % ročně. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně nesplnila, na plnění dluhu provedla jen částečnou úhradu ve výši 4 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaná dluží nesplacenou jistinu 29 011,16 Kč, souhrnný poplatek 23 336,84 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 6. 1. 2020 a předžalobní výzvou 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 2. Žalovaná se k doručené žalobě písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedených dokazování. 3. Z písemné smlouvy o zápůjčce - [název zápůjčky] v hotovosti ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovanou jako spotřebitelem formulářová smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaná podepsala smlouvu o zápůjčce. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které původní věřitel žalované v hotovosti půjčil částku 30 000 Kč, žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 28 994 Kč v 24 měsíčních splátkách po 2 459 Kč v hotovosti, první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty žalované bylo prokázáno, že žalovaná pro účely uzavření smlouvy původnímu věřiteli uvedla, že je na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 5 675 Kč, její měsíční odhadované výdaje činily 3 500 Kč, neměla žádnou jinou zápůjčku u jiné společnosti a měla jednu vyživovací povinnost, bydlela u rodičů, uváděla další čistý příjem domácnosti 8 000 Kč, který nedoložila, žádala o poskytnutí zápůjčky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli uvedla a doložila platný občanský průkaz, rozhodnutí o přiznání dávky za období od dubna do května 2018. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, a má jednu vyživovací povinnost. 4. Z předložené umořovací tabulky bylo prokázáno, že žalovaná uhradila z titulu zápůjčky nepravidelnými platbami pouze částku 4 000 Kč, poslední úhradu zaplatila 20. 8. 2018. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Smlouva byla uzavřena dne [datum], poslední splátka byla stanovena na 6. 6. 2020. Podle předložené tabulky umoření žalované bylo prokázáno, že žalovaná své povinnosti řádně neplnila, na dluh uhradila nepravidelnými platbami pouze částku 4 000 Kč a nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 28. 6. 2021. 5. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované doložila pouze kartu zákazníka ze dne [datum], ve které žalovaná uvedla své osobní, výdělkové poměry s doložením přiznané sociální dávky za 2 měsíce a platného občanského průkazu, v době podání žádosti měla žalovaná celkový příjem z rodičovského příspěvku 5 675 Kč měsíčně, prohlásila, že má jeden zdroj příjmů, v kartě obchodní zástupkyně původního věřitele uvedla další čistý příjem domácnosti ve výši 8 000 Kč, který nebyl žádným způsobem doložen, v kartě jsou uvedeny odhadované měsíční výdaje 3 500 Kč, byla svobodná a měla jednu vyživovací povinnost, v kartě zákazníka uvedené odhadované výdaje žadatele ve výši 3 500 Kč měsíčně u svobodného matky s jednou vyživovací povinností jsou zcela nedostatečné a neodpovídající cenové úrovni roku 2018, soudu nebyly předloženy žádné doklady prokazující přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, žalovaná doložila pouhý příjem ze státní podpory ve výši 5 675 Kč měsíčně, žádným způsobem nebyly prokázány její měsíční životní výdaje. Již na první pohled bylo zřejmé, že splátku ve výši 2 459 Kč nebude žalovaná schopná řádně splácet. Porušení povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru odpovídá i skutečnost, že úvěrová smlouva ve formulářové podobě byla uzavřena téhož dne, tedy [datum] ve stejný den, kdy byla obchodní zástupkyní vyplněna karta klienta. Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, z toho důvodu byla žalovaná povinna uhradit dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru, žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, dle přehledu splátek žalovaná platbami v hotovosti zaplatila celkem 4 000 Kč, proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni nedoplatek poskytnuté jistiny úvěru ve výši 26 000 Kč (30 000 Kč – 4 000 Kč) s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. ve výši 9 % ročně z této částky ode dne 20. 9. 2018, tedy po marném uplynutí měsíční lhůty po úhradě posledního peněžitého plnění splátky ze strany žalované. 6. Ve zbývající části, tedy ohledně zaplacení dlužné částky smluvního poplatku, smluvního úroku ve výši 29 % ročně a kapitalizovaného úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byla úspěšnější žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.