4 C 83/2021-40 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 16. 3. 2021 domáhal se žalobce zaplacení částky 242.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 3. 2021 do zaplacení. Žalobce je vlastníkem nemovité věci, a to pozemku parcela [číslo] jehož součástí je objekt bydlení [adresa], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [katastrální území ], když se jedná o rodinný dům na adrese [adresa žalovaného]. Vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyl na základě kupní smlouvy, kdy právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni [datum]. Po nabytí vlastnického práva žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k vyklizení nemovitosti, a to prostřednictvím právní zástupkyně, na výzvy však žalovaný nereagoval, nemovitost nevyklidil a stále ji užíval a ničeho nehradil. Žalovaný se z rodinného domku odstěhoval až pod hrozbou exekučního vyklizení 2. 12. 2020. Žalovaný užíval nemovité věci v období od 23. 8. 2018 do 2. 12. 2020 bez jakéhokoliv právního důvodu, aniž by mu svědčilo nájemní či jiné obdobné právo a užíval je bez souhlasu vlastníka nemovitosti. Jedná se o užívání bez právního důvodu, žalobce pak požaduje vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 2. 2019 do 30. 11. 2020 ve výši 242.000 Kč, kdy při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel žalobce ze stanovené tržní hodnoty nájmu v rodinném domě [adresa] v [obec] určené realitním makléřem [titul] [jméno] [příjmení], [právnická osoba] - [datum rozhodnutí]. Ve věci [spisová značka] pak bylo pravomocně rozhodnuto ve věci těchže účastníků o vydání bezdůvodného obohacení za období od 23. 8. 2018 do 31. 1. 2019, kdy soud vycházel také z tržní hodnoty nájmu stanovené realitním makléřem [titul] [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že se s návrhem na zahájení řízení seznámil, v nemovitosti [ulice a číslo] bydlel do [datum], poté už měl zajištěno bydlení na [adresa] [anonymizováno] [ulice a číslo] ve [obec], potvrdil, že i poté měl v bytě nějaké věci, které tam zůstaly, postupně si je odvážel, jednalo se o celé vybavení domu, sklepa, dvora, atd. Tyto věci měl v domě umístěné na základě dohody s panem [příjmení], členem představenstva [právnická osoba] [anonymizováno]. Pro něj bylo obtížné z bytu 3+1 všechny věci odvézt do dvoupokojového bytu, s cenou nájmu asi nic neudělá, nájem za nemovitost se zhruba kolem částky 11.000 Kč pohybuje, odborné vyjádření [titul] [jméno] [příjmení] pak žalovaný nerozporoval. Rodinný domek, který měl vyklidit je podsklepený, takže musel vyklízet sklepy a zahradní nábytek, ten vlastně v domě zůstal až do té doby, než sepsali protokol o převzetí a odevzdání předmětné nemovitosti. Klíče od bytu měl žalovaný, pan [příjmení] do nemovitosti přístup neměl, bydlel zde se souhlasem žalovaného. 3. V daném případě se pak žalobce domáhal zaplacení částky 242.000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení, jak je shora uvedeno. Požadoval vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 2. 2019 do 30. 11. 2020 z titulu užívání rodinného domku ve vlastnictví žalobce žalovaným bez právního důvodu. Žalobce výpisem z katastru nemovitostí prokázal, že je vlastníkem předmětné nemovitosti od 23. 8. 2018. Žlaovaný se z domku odstěhoval dne 2. 12. 2020 až pod hrozbou exekučního vyklizení, což vyplývá z protokolu o fyzickém předání a převzetí nemovitosti z téhož dne. Žalovaný neprokázal právní důvod užívání předmětných nemovitostí v posuzovaném období, o vydání bezdůvodného obohacení od 23. 8. 2018 do 31. 1. 2019 bylo již pravomocně rozhodnuto přísudkem ve věci [spisová značka]. Soud tehdy přiznal bezdůvodné obohacení ve výši 11.000 Kč měsíčně, když vycházel také ze shora uvedeného odborného vyjádření. 4. Žalovaný toto odborné vyjádření nerozporoval, potvrdil, že cena nájmu se kolem této částky pohybuje, tímto odborným vyjádřením pak [titul] [jméno] [příjmení], realitní makléř, 18. 12. 2018 stanovil tržní hodnotu nájmu rodinného domu v [obec] pozemek parcela [číslo] jehož součástí je objekt bydlení [adresa] v obci [obec]. Stanovení tržní hodnoty nájmu vypracoval pro objednatele [právnická osoba], toto ocenění hodnoty nájmu obsahuje popis objektu bydlení a srovnávací nemovitosti, tj. RD [obec], ul. [ulice], okres [okres] 15.000 Kč měsíčně plus inkaso, RD [obec] – cena 9.000 Kč měsíčně plus inkaso, RD [obec] – cena 10.000 Kč měsíčně plus inkaso a [titul] [jméno] [příjmení] stanovil tržní cenu nájmu v dané lokalitě na 11.000 Kč měsíčně plus inkaso. 5. Žalovaný tvrdil, že v bytě od [datum], nicméně potvrdil, že v bytě měl své věci, jako jediný měl klíče od bytu a až do [datum] měl byt v držbě a užíval ho. 6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Z výše uvedeného je patrno, že žalovaný užíval předmětné nemovitosti žalobce v období od 1. 12. 2019 do 1. 12. 2020 bez právního důvodu, žalobci proto náleží bezdůvodného obohacení spočívající v obvyklé ceně nájmu za předmětné nemovitosti v dané lokalitě a časovém období. Výši bezdůvodného obohacení lze odvodit z odborného vyjádření [titul] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne 18. 12. 2018, proti kterému neměl žalovaný námitky a které soud použil také při rozhodování ve věci [spisová značka]. Vypracování odborného znaleckého posudku by za této situace, kdy žalovaný částku 11.000 Kč akceptoval, by soudní řízení zbytečně protáhlo a zvýšily by se i náklady řízení v neprospěch žalovaného. K námitkám žalovaného je nutné uvést, že není podstatné, že v předmětné nemovitosti nebydlel od 16. 3. 2020 (tj. v něm nepřespával, případně do ní nechodil), relevantní je, že tuto nemovitost fyzicky ovládal a měl v ní uložené své věci. Žalovaný nijak neprokázal údajnou dohodu o uskladnění věcí s členem představenstva [právnická osoba] [příjmení], přičemž existence takovéto dohody je i v rozporu s provedeným dokazováním ve věci 9 C 34/2019, kde se žalobce již 8. 2. 2019, tj. bezprostředně po začátku posuzovaného období, domáhal vyklizení předmětných nemovitostí, žalovaný v této věci byl zcela nečinný, důvod vyklizení uváděný žalobcem nijak nerozporoval, ani neuváděl žádná vlastní skutková tvrzení. 8. Soud proto rozhodl v souladu se žalobním návrhem, když bezdůvodné obohacení za posuzované období, tj. 22 měsíců, představuje 242.000 Kč (22 měsíců x 11.000 Kč). Příslušenstvím pohledávky je zákonný úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalovaný byl vyzván zástupkyní žalobce k vydání bezdůvodného obohacení do 28. 2. 2021 a od 1. 3. 2021 je v prodlení. 9. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 12.100 Kč, v odměně advokáta za 4 úkony právní pomoci po 9.300 Kč podle § 7 a § 11 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Soud vycházel z ceny předmětu řízení 242.000 Kč, úkony právní pomoci spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení včetně porady s klientem, v předžalobní výzvě, sepisu žaloby a účasti zástupkyně při jednání 29. 11. 2021. Ke každému úkonu právní pomoci pak náleží zástupci 300 Kč režijní paušál hotových výloh podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Náklady řízení žalobce celkem představují částku 50.500 Kč.