9 C 244/2021-50 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 3. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 6 413 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. Žalobkyně tak dodala žalovanému v období od 11. 6. 2019 do 2. 12. 2019 elektřinu za cenu 2 819 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 20. 12. 2019. Žalovaný na tuto pohledávku neuhradil nic. Dále žalobkyně dodala žalovanému v období od 3. 12. 2019 do 30. 6. 2020 elektřinu za cenu 19 997 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 27. 7. 2020. Žalovaný na tuto pohledávku uhradil dne 27. 7. 2020 částku ve výši 16 403 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne [datum], na dobu určitou s možností automatického prodloužení za splnění podmínek. Odběrné místo bylo [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu řádně platit. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 2 819 Kč za spotřebu elektřiny v období od 11. 6. 2019 do 2. 12. 2019, a to se splatností do 20. 12. 2019. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 19 997 Kč za spotřebu elektřiny v období od 3. 12. 2019 do 30. 6. 2020, a to se splatností do 27. 7. 2020. Na tuto fakturu bylo ze strany žalovaného zaplaceno 16 403 Kč. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když neuhradil včas vyfakturované dodávky elektřiny. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 413 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.