9 C 273/2021-42 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 20 286 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že dne [datum] žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], na základě které se původně věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 14 000 Kč spolu s příslušenstvím do 18. 5. 2019 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 Kč - 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávek řádně oznámeno přípisem ze dne 8. 9. 2020. Žalovaný ani dodatečně svoje povinnosti nesplnil, dluží nesplacenou jistinu 14 000 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč a po revizním přepočtu smluvní pokuty po žalovaném žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 6 286 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že ji uzavřeli dne [datum] právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient. Jde o spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši 14 000 Kč splatný jednorázově. Žalovaný se zavázal zaplatit částku 14 000 Kč do 18. 5. 2019, zápůjční úroková sazba byla 0 % a RPSN za celý úvěr 268,4 %. Strany si dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč. Z výpisu z účtu [banka] [anonymizováno] bylo prokázáno, že na účet [právnická osoba] finance došla dne 28. 2. 2019 platba 0,01 Kč, z účtu č. [bankovní účet], název účtu [celé jméno žalovaného]. Z potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla na účet [celé jméno žalovaného], č. účtu [bankovní účet] dne [datum] odeslaná částka 3 000 Kč pod [variabilní symbol], dne 14. 3. 2019 částka ve výši 2 000 Kč pod [variabilní symbol], dne 18. 3. 2019 částka 5 000 Kč pod [variabilní symbol], dne 25. 3. 2019 částka 4 000 Kč pod [variabilní symbol]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému toto bylo oznámeno dopisem ze dne 8. 9. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 3. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen na žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 268 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 816 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 286 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.