9 C 289/2021-25 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 13. 8. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 22 270 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 27 270 Kč skládající se z půjčené částky 15 000 Kč a souhrnného poplatku 12 270 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 455 Kč. Zaplacená částka 5 000 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně tak dle smlouvy úvěr zesplatnila, a to ke dni 30. 5. 2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s poplatkem za zpracování 4 500 Kč, úrokem 2 970 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, celkem 27 270 Kč, v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že úvěr převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, jak žalovaný měl hradit jednotlivé splátky úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 7. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě celého dluhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 891 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 891 Kč.