9 C 304/2021-42 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 12 608,65 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 12 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 5 390 Kč do 8. 2. 2020 v jedné částce. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalovanému na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedl žalovaný. Žalovanému byl úvěr poukázán na jím uvedený bankovní účet. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, ode dne 9. 2. 2020 se tak ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 17 390 Kč. Protože své povinnosti žalovaný řádně neplnil, vznikla mu tím povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni 12. 4. 2021, převedena na žalobkyni, změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 3. 5. 2021. Žalovaný ani dodatečně svoje povinnosti nesplnil, dluží nesplacenou jistinu 12 000 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 390 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 503,34 Kč za období od 9. 2. 2020 do 30. 11. 2020, poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 608,56 Kč za období od 9. 2. 2020 do 30. 3. 2020. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 370,96 Kč od 9. 2. 2020 do 1. 4. 2021. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že ji uzavřeli dne [datum] právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako věřitel a žalovaný jako klient. Jde o spotřebitelský, bezúčelový úvěr ve výši 12 000 Kč splatný jednorázově do 8. 2. 2020 spolu s úrokem - úroková sazba (pevná – úrok) ve výši 36 % ročně, úrok 355,07 Kč, RPSN 9025,84 % ročně, poplatkem za sjednaný úvěr ve výši 5 034,93 Kč, celkem tedy žalovaný byl povinen splatit částku 17 390 Kč. Strany si dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla na účet č. [bankovní účet], jméno účtu příjemce [celé jméno žalovaného] dne [datum] odeslaná částka ve výši 12 000 Kč pod [variabilní symbol]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému toto bylo oznámeno dopisem ze dne 3. 5. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 10. 8. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen na žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 608,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč.