9 C 356/2019-40 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 25. 11. 2019 se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků. K odůvodnění uvedla, že manželství uzavřeli dne 19. 6. 2004 v kostele sv. Jiřího v Pivíně, okres Prostějov, u obou se jednalo o manželství první. Z manželství se účastníkům narodily čtyři dcery, a to [jméno] dne [datum], [jméno] dne [datum], [jméno] dne [datum] a [jméno] dne [datum]. Manželství bylo vcelku harmonické a spokojené, zvrat nastal v okamžiku, kdy manžel začal od září roku 2016 pracovat v Pardubicích. Za rodinou dojížděl pouze na víkendy, následně jednou, dvakrát do měsíce. Manželka se situaci snažila řešit, nicméně před vánoci roku 2017 se jí manžel přiznal, že v Pardubicích má přítelkyni, s níž má i dítě. Manželka se snažila kvůli dětem uchovat dojem spokojené a úplné rodiny, byla to ale pouhá iluze, manželství i celá rodina zůstala prakticky v troskách. Manželé se spolu intimně nestýkají, jejich vzájemná komunikace se omezuje pouze na řešení záležitostí spojených s dětmi. Manželství účastníků je pouze formálním svazkem a neplní si svoje základní funkce, je hluboce a trvale rozvráceno, že již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manžel ve svém přípisu ze dne 20. 1. 2020 sdělil, že s rozvodem manželství souhlasí. U jednání manželka uvedla, že manžel v roce 2016 odešel pracovat do Pardubic, kdy ukončil zaměstnání v Brně, protože si hledal zaměstnání ve větší vzdálenosti. Chtěl si vyjasnit své osobní problémy. Domů jezdil nepravidelně, poté, co se dozvěděla, že má přítelkyni, jezdil pravidelně každý druhý víkend. Takto jezdí za dětmi i v současné době. Jiného partnera nemá, k obnově soužití nedošlo. Manžel k tomu uvedl, že pro manželku je příčina rozvodu jeho nevěra, ale on v manželství hledal něco jiného, chyběla mu určitá svoboda. Manželka má jinou filozofii. V žádném případě nemůže říct, že by byla špatná matka. Dle mínění manžela, nedostatek finančních prostředků nebyl důvodem jejich hádek, tyto problémy většinou neměli. S dětmi se stýká v současné době podle epidemiologické situace, viděl je před 14 dny. Z družského poměru má syna ve věku 4 let, dcery ho znají. Obnovu soužití nepřipouští, byla by to pro něj cesta zpět. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že uzavřeli manželství dne 19. 6. 2004, v kostele sv. Jiřího, Pivín, před obecním úřadem Klenovice na Hané, u obou jde o manželství prvé. Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 1. 7. 2020, č. j. 10 Nc 50052/2019-84 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. 10. 2020, č. j. 21 Co 150/2020-102 bylo rozhodnuto o úpravě výchovy a výživy nezletilých dětí [příjmení], [jméno], [jméno], [jméno] a [jméno], pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů, rozsudek nabyl právní moci dne 18. 11. 2020. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování má soud za to, že nelze již očekávat obnovení manželského soužití za situace, kdy účastníci spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, obnovu soužití oba shodně vyloučili. V manželství se objevovaly drobné neshody. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v odloučení manželů, kdy manžel pracoval mimo domov, domů jezdil jen na víkendy. Postupně však jezdil míň a míň domů a manželka se dozvěděla, že navázal vztah s jinou ženou, se kterou má čtyřletého syna, což vedlo k definitivnímu rozpadu manželství. Proto soud manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.).