11 C 135/2022-27 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 30. 6. 2022. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že na základě objednávek žalované v internetovém obchodě dodal žalobce žalované zboží specifikované v citované objednávkách. Poté byla na dodané zboží ze strany žalobce vystavena faktura, v níž je rovněž položkově uvedeno, jaké zboží bylo fakturováno s datem splatnosti 1. 5. 2021 na částku ve výši 12 823 Kč a další zboží ve výši 14 931 Kč. Akceptací objednávek ze strany žalované došlo k uzavření kupní smlouvy, přičemž kupní cena za zboží byla stvrzena právě v objednávkách. Žalobce dodal žalované objednané zboží, což dokládá potvrzením o doručení zboží, následně vystavil řádné faktury, jimiž dodávku zboží vyúčtoval, nicméně na tyto faktury nebylo ze strany žalované do dne podání žaloby uhrazeno ničeho. Žalobce prokázal všechny tvrzené skutečnosti listinnými důkazy. Po provedeném dokazování soud podřadil situaci obecně pod ustanovení § 2079 odst. 1 obč. zák., kde je uvedeno, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2158 odst. 1 obč. zák. je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti. Ježto zboží bylo prokazatelně dodáno, soud podřadil situaci pod ustanovení § 2159 odst. 1 obč. zák., kde je uvedeno, že dodá-li prodávající věc na místo určené kupujícím, převezme kupující věc při dodání; v ostatních případech převezme kupující věc při prodeji. Zboží bylo tedy dodáno, vznikl takto obecně závazkový právní vztah podle ustanovení § 1721 obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud posoudil žalobu tedy jako oprávněnou a uložil žalované splnění povinnosti se shora uvedenou kvalifikací. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně obeslána, byla tedy použita fikce doručení pro její nezvěstnost. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 353 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 220 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3: příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21 % DPH, celkem tedy náklady řízení činí 10 501 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.