11 C 267/2021-50 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 22. 9. 2021. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce byl dodavatelem plynu pro žalovaného, když tato činnost je předmětem podnikání žalobce. Odběrné místo bylo vybaveno plynoměrem. Služby byly poskytovány a posléze ukončeny a žalobce mínil demontovat plynoměr instalovaný do odběrového místa. Tvrzené skutečnosti doložil žalobce listinnými důkazy. Po právní úvaze soud žalobci přisvědčil, neboť tomuto svědčí ustanovení § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky 349/2015 Sb., plynoměr však demontován nebyl a žalovaný neposkytl součinnost. Soud žalobci přisvědčil z důvodu ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, žaloba tedy byla podána po právu. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3, příprava, převzetí věci, podání žaloby a předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21 % DPH, celkem tedy náklady řízení činí 8 534 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.