12 C 168/2022-34 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem ze dne 22. 8. 2022 se manželka domáhala rozvodu manželství. Faktický pobyt manžela nebyl zjištěn, tento se dle posledních údajů nachází v zahraničí. Manžel byl řádně obesílán na adresu jeho trvalého pobytu, k věci se nevyjádřil. S ohledem na jeho nedostupnost nebyl ani slyšen, kdy i tak bylo možno na základě provedeného dokazování dovodit splnění podmínek pro rozvod manželství. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že uzavřeli manželství dne [datum] v [země ] [anonymizována dvě slova] [země]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Okresní soud ve [obec] rozhodl o úpravě výchovy a výživy nezletilého [jméno a příjmení] [celé jméno manželky] pro dobu po rozvodu manželství rodičů, rozsudek nabyl právní moci dne 3. 3. 2021. Z výpovědi manželky vyplynulo, že s manželem nežijí od února 2020, nejsou nijak v kontaktu. Manželka obnovu soužití vyloučila, za důvod rozpadu vztahu označila skutečnost, že je manžel ortodoxní muslim a vyžadoval věci vycházející z jeho kulturního prostředí, které byly pro manželku nesplnitelné. Manžel platí stanovené výživné. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování má soud za to, že nelze již očekávat obnovení manželského soužití za situace, kdy účastníci spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, obnovu soužití manželka vyloučila. Proto soud manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v neslučitelnosti představ o vzájemném soužití. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.