12 C 40/2022-38 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 17.440,16 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému finanční prostředky ve výši 70.000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 19,90 % ročně a poplatky dle platného ceníku. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení, proto využila banka svého práva a prohlásila dne 3. 3. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí žalobcem a společností [právnická osoba] Žalovaný uvedl, že půjčku si musel vzít proto, že měl pokažené auto, potřeboval jezdit do práce. Dluh se snaží splácet, naposledy uhradil částku 7.000 Kč dne 15. 12. 2021. Žalovaný soudu předložil doklad o tom, že dne 15. 12. 2021 uhradil částku 7.000 Kč a dále přípis z 23. 2. 2022, kdy mu zástupce žalobce napsal, že dluží k tomuto dni 15.553 Kč. Žalovaný požádal o umožnění splátek, neboť je zaměstnán, musí si však plnit veškeré platební povinnosti, byl by schopen splácet 3.000 Kč měsíčně. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovaným tohoto dne uzavřela smlouvu o úvěru na částku 70.000 Kč, kdy mezi účastníky byla sjednána úroková sazba 19. 9% ročně. Žalovaný se zavázal hradit splátky 5.000 Kč měsíčně. Z korespondence společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu na úvěrových splátkách. Pro neplacení splátek bylo od smlouvy odstoupeno přípisem ze dne 3. 3. 2021 a úvěr se stal jednorázově splatný. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo ze strany původního věřitele oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne 15. 12. 2021 žalovaný uhradil žalobci částku 7.000 Kč. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70.000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobci. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V mezidobí po podání žaloby pak došlo ze strany žalovaného k dalšímu plnění ve výši 7.000 Kč. Na základě toho pak soud přiznal žalobci částku 10.440,16 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, kdy z historického výpisu z úvěrového účtu a z výpisu z účtu žalovaného z 15. 12. 2021 bylo prokázáno, jak byla splácena dlužná částka. Žalovaný pak požádal o povolení splátek, což ve vztahu k výši zbylého dluhu a výši navržených splátek je podle soudu reálné. Je třeba však podotknout, že je nezbytné, aby žalovaný dodržel povolené splátky, neboť pro případ nesplacení i jen části dluhu by nastala jednorázová splatnost zbylého dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17.440,16 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.