14 C 75/2021-38 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 14. 9. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 1 162 Kč s úrokem z prodlení, a to vše z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k němu. Při kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu tak povinnost zaplatit dlužné jízdné 162 Kč a přirážku 1 000 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Z oznámení o závadách soud zjistil, že žalovaný cestoval dne [datum] bez jízdního dokladu, totožnost cestujícího byla zjištěna z dokladu totožnosti [číslo]. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný využil k přepravě vlak [právnická osoba], neboť dne [datum] nastoupil do vlaku [číslo] směr [obec] hlavní nádraží, aniž by se následně průvodčímu prokázal platným jízdním dokladem. Cena jízdného na této trati činí dle tarifu [státní instituce ] [anonymizováno] 162 Kč, výše přirážky k jízdnému stanovil přepravce ve svých smluvních podmínkách a tarifu na 1 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek vzal soud dále za prokázané, že [právnická osoba] postoupily svojí pohledávku za žalovaným dne 14. 7. 2021 na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 23. 7. 2021. V daném případě byla mezi žalovaným a [právnická osoba], konkludentním způsobem uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. občanského zákoníku. Na základě uzavřené smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci stanovené jízdné za jízdu, kterou vozidlem přepravce dne [datum] uskutečnil. Jelikož tak neučinil, vznikla mu dále dle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a dle vyhlášky č. 175/2000 Sb., povinnost zaplatit jízdné ve výši stanovené z nástupní do cílové stanice a dále povinnost zaplatit přirážku k jízdnému za jízdu uskutečněnou bez platného jízdního dokladu, kterou přepravce ve svých přepravních podmínkách stanovil částkou 1 000 Kč. Nárok uplatněný v žalobě je tak zcela důvodný, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nezaplacením jízdného a přirážky k jízdnému se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 právo i na úroky z prodlení. Požadované úroky z prodlení jsou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak, že úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 189 Kč a zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem 1 489 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.