21 C 125/2022-116 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2022 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 52 170,32 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ banka“), uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se banka zavázala žalovanému na základě jeho příkazů poskytnout peněžní prostředky až do limitu 50 000 Kč Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Žalovaný takto čerpal úvěr. Celková výše vyčerpaného úvěru vyplývá z obratové historie a výpisu z úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto banka žalovaného vyzvala k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 20. 6. 2021, jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaný však ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, a proto jej banka ke dni 20. 6. 2021 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím dopisu. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021, a to s účinností ke dni 1. 9. 2021. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč, poplatků ve výši 2 170,32 Kč, úroků z prodlení ve výši 835,44 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 4 015,30 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 16,90% p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% p. a. z částky ve výši 52 170,32 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč a poplatků ve výši 2 170,32 Kč, a to od 2. 9. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 13. 6. 2020, všeobecných obchodních podmínek stanovící možnost navýšení limitu úvěru, bylo zjištěno, že banka uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázala poskytnout k žádosti žalovanému finanční prostředky. Žalovaný se v odst. 3.1 smlouvy zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90% ročně (jehož výše je ve smlouvě stanovena v odst. 4.1). Úvěr a úroky z úvěru měly být dle odst. 3.1 smlouvy spláceny formou pravidelných měsíčních splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále v odst. 4.2 smlouvy zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky, dle ceníku. Dle odst. 2.3 smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky (úvěr) po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. RPSN bylo stanoveno ve výši 18,48 %. 4. Z rozhodnutí banky o okamžité splatnosti dluhu ze dne 20. 6. 2021 se podává zesplatnění celkové pohledávky ze smlouvy ve výši 55 372 Kč. 5. Z přehledu pohledávky za období do června 2020 do 1. 9. 2021 z č. l. 78 – 81 je patrno postupné čerpání úvěru, jednotlivé poplatky a částky úroků, jakož i k poslednímu dni čerpaná, nesplacená jistina v částce 50 000 Kč, kapitalizované úroky v částce 4 015,30 Kč, dlužné poplatky v částce 2 170,32 Kč a kapitalizované úroky z prodlení v částce 835,44 Kč. 6. Ze sdělení banky z č. l. 110 je patrno, že při poskytnutí úvěru bylo vycházeno z jím tvrzeného příjmu žalovaného ve výši 28 700 Kč měsíčně, což odpovídá údajům zjištěným z jeho účtu vedeného u téže banky na č. l. 85 - 109, žalovaný byl negativně lustrován v insolvenčním rejstříku, bylo počítáno s životními výdaji žalovaného ve výši 6 722 Kč měsíčně, byly zjišťovány jeho závazky, kdy došlo po uzavření smlouvy k navýšení kontokorentního limitu na 50 000 Kč, jeho zjištěná finanční situace umožňovala dostát svým závazkům z předmětné smlouvy. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2021, smlouvy o postoupení pohledávek datované dnem 26. 8. 2021 a potvrzením o zaplacení kupní ceny a dohody o úplatě se podává postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen na žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě takřka v celém rozsahu vyhověl. 10. Pouze jde-li o požadovaný nárok na úrok ve výši 8,65 % ročně z jistiny 50 000 Kč od 20. 9. 2021 (tj. po 90 dnech od zesplatnění ze dne 20. 6. 2021) do zaplacení, tento soud vyhodnotil jako nepodložený, a to s ohledem na § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo nejvýše pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 865,60 Kč, kdy neúspěch je marginální a týká se pouze příslušenství, nebyl tak z hlediska posuzování náhrady nákladů řízení zohledněn. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 088 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 170,32 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč. Za vyjádření k ověřování úvěruschopnosti žalovaného ze dne 5. 8. 2022 nebyla odměna přiznána, neboť tam uvedená tvrzení a označení důkazů již měly být součástí žaloby, za kterou již soud náhradu přiznal.