21 C 34/2022-47 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 34 704 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žádá o zaplacení pohledávky z této smlouvy. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 30.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit společně s částkou ve výši 12.000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.050 Kč splatných do každého 20. dne v měsíci, kdy splatnost poslední splátky připadla na 20. 8. 2021. Žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila úvěr ke dni 25. 10. 2021, kdy bylo žalované odesláno oznámení o zesplatnění. Žalobkyně požaduje částku 30.000 Kč na dlužnou jistinu, úrok z prodlení ve výši 8,5 % a sjednaný smluvní úrok z této jistiny ve výši 21,05 % od 26. 10. 2021 do zaplacení, částku 1.551 Kč, která představuje smluvené úroky z jistiny 30.000 Kč k 25. 10. 2021, částku 300 Kč za tři odeslané upomínky po 100 Kč, částku 1.497 Kč coby smluvní pokutu po částce 3x 490 Kč za neuhrazené měsíční splátky dle článku IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru v období do zesplatnění úvěru, dále částku 1.356 Kč coby smluvní pokutu dle článku IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z neuhrazené splatné částky 31.551 Kč od 26. 10. 2021 do 7. 12. 2021. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru datovaným dne 14. 7. 2021, formuláře pro standardní informace a potvrzení o provedených transakcí se podává, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč dne 26. 7. 2021, kdy se žalovaná zavázala zaplatit navýšení spolu s jistinou v celkové částce 42.000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1.050 Kč se splatností poslední splátky 20. 11. 2024, kdy žalobkyně vzniklo právo na zesplavnění dle článku IV mj. v případě prodlení s úhradou jediné splátky žalovanou po dobu delší jak dva měsíce, bylo založeno právo žalobkyně dle článku IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé jednotlivé porušení povinností hradit splátky včas, dle článku IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru dále právo na 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Z výzvy ze dne 25. 10. 2021 a podacího lístku se podává zesplatnění předmětného úvěru žalobkyní ke dni odeslání, tj. k 25. 10. 2021, kdy součástí je i upomínka k úhradě. Ze seznamů odeslaných upomínek, čestných prohlášení se podává odeslání upomínek žalované ze dne 24. 8. 2021 a 24. 9. 2021. Z listiny nazvané„ posouzení úvěruschopnosti“ a přiložených listin na č. l. 24 – 27 je patrno, že při poskytnutí úvěru, jakož i listiny výdaje spotřebitele ze dne 14. 7. 2021 je patrno, že při poskytnutí úvěru bylo vycházeno z příjmů žalované ve výši 16.732 Kč měsíčně, byly posuzovány její výdaje, jiné dluhy, kdy situace žalované umožňovala hradit sjednané splátky úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaných smluvních pokut. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 567 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 389 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 704 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. K aplikaci § 14b o. s. ř. soud přistoupil proto, že žalobkyně podává větší množství obdobných žalob, kdy předmět plnění je do 50.000 Kč.