21 C 38/2022-75 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 10. 12. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 17 880,21 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny dodávané žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 5. 2021. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud a obchodních podmínek zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne [datum], na dobu určitou s možností automatického prodloužení za splnění podmínek. Odběrné místo bylo [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu řádně platit. Z faktury [číslo] včetně její přílohy specifikující jednotlivé dlužné položky, jakož i odečtové karty a ceníků, soud zjistil, že prostřednictvím dané faktury byl žalovaný v souladu se smluvním ujednáním vyzván k zaplacení částky 17 880,21 Kč za spotřebu elektřiny v období od 15. 10. 2020 do 30. 4. 2021, a to se splatností do 24. 5. 2021. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když neuhradil včas vyfakturované dodávky elektřiny. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 880,21 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. K aplikaci § 14b a. t. soud přistoupil s ohledem na to, že žalobkyně podává mj. u Okresního soudu ve Znojmě větší množství obdobných žalob, které tak mají charakter ustáleného vzoru, kdy předmět řízení je do 50.000 Kč. Jde-li o vyjádření žalobkyně ze dne 8. 3. 2022, toto obsahuje tvrzení a důkazní návrhy, které již měly být součástí žaloby, náhrada tak za něj zvlášť přiznána nebyla.