5 C 142/2022-64 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2022 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 10.298,43 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že pohledávka za žalovanou mu byla postoupena společností [právnická osoba], [IČO] (dále také jako„ právní předchůdce žalobce“), jako postupitelem na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobce uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 5.100 Kč, jehož splatnost byla stanovena do dne 5. 8. 2019. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejně dostupných databázích, přičemž neměl důvodné pochybnosti o platební schopnosti žalované. Peněžní prostředky byly žalované zaslány dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr čerpala, avšak poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 100 Kč a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5.198,43 Kč, splatného dne 5. 8. 2019. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Ze Smlouvy o úvěru číslo [číslo ] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný se dohodli na poskytnutí úvěru žalované ve výši 5.100 Kč formou refinancování půjčky, kdy dle preambule bodu 2 smlouvy bylo ujednáno započtení pohledávky žalované na vyplacení jistiny úvěru ve výši 5.100 Kč proti pohledávce právního předchůdce žalobce z původní smlouvy. Ve smlouvě bylo datum poskytnutí úvěru stanoveno na den 9. 7. 2019, splatnost na den 5. 8. 2019, roční úroková sazba činila 40 % p.a. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v jediné splátce k 5. 8. 2019, kdy byla dohodnuta výše splátky úvěru před slevou v částce 10.449,33 Kč. V souladu s čl. III. 2. smlouvy byl podpis žalované nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu z sms zprávy. V čl. XV.3. byla ujednána sleva z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.213 Kč pro případ, že žalovaná splní povinnosti plynoucí ze smlouvy řádně a včas. Z listiny nazvané historie transakcí bylo zjištěno, že dne 15. 4. 2019 byly ve prospěch účtu č. [bankovní účet] zaslány peněžní prostředky ve výši 5 100 Kč [právnická osoba] bylo ověřeno, že žalovaná byla ke dni 15. 4. 2019 majitelkou tohoto bankovního účtu a dne 15. 4. 2019 byla na daný účet připsána částka 5.100 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Výzvou k plnění ze dne 2. 2. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5.100 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplatila, je proto důvodný také nárok žalobce na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5.198,43 Kč. Dluh za žalovanou byl postoupen na žalobce dne 18. 3. 2021 v souladu s ust. § 1879 o. z., což zakládá aktivní věcnou legitimaci žalobce k vedení sporu. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku s příslušenstvím. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.) tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 300 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč, celkem 2.252 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., přistoupil soud proto, že žalobce u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, kdy žalobce vymáhá postoupené pohledávky, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor žalobce.