5 C 99/2022-26 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem ze dne 17. 5. 2022 se manžel domáhá rozvodu manželství uzavřeného dne [datum]. Za trvání manželství se narodil dne [datum] syn [jméno a příjmení], který je dosud nezletilý. Před soudem účastníci shodně uvedli, že od [datum] je manželství nefunkční, nežijí ve společné domácnosti, nesdružují finanční prostředky a nežijí jako manželé. Manželka [celé jméno manželky] shodně navrhla rozvod manželství. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce], u manžela jde o manželství druhé, u manželky se jedná o manželství třetí. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte po rozvodu manželství. Po provedeném dokazování má soud za to, že nelze již očekávat obnovení manželského soužití za situace, kdy manželství účastníků neplní své společenské funkce. Účastníci od [datum] spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, nemají zájem na obnově soužití. Za tohoto stavu je jejich manželství formálním svazkem a soud toto manželství rozvedl. Rozvod manželství účastníků není ani v rozporu se zájmem jejich nezletilého syna [celé jméno manžela], jehož poměry byly upraveny rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], a to tak, že nezletilý [jméno a příjmení], [datum narození], byl pro dobu po rozvodu svěřen do péče otce a matka se zavázala platit na jeho výživu částku 4.000 Kč měsíčně. Proto soud manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech a zájmech účastníků, přičemž rozvrat manželství završila manželka, která navázala známost s jiným mužem. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.