9 C 117/2022-112 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou původně [název soudu] dne 7. 8. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 7 844,51 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet], na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr – kontokorent až do limitu ve výši 5 000 Kč. Za poskytnutý kontokorent se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,9 % společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního ceníku. Žalovaný byl oprávněn poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Plným splacením kontokorentu žalovaný dle smlouvy automaticky nabyl možnost opět kontokorent ze sjednaných podmínek čerpat. Žalovaný své povinnosti nedodržel, a tím porušil smlouvu. Na účty vnikl nepovolený debetní zůstatek, který byla banka oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byl žalovaný povinen bance neprodleně uhradit, avšak neučinil tak ani na poslední výzvu banky ze dne 3. 1. 2020, v níž banka současně vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splacení pohledávky č. [bankovní účet]. Žalovaný žalobkyni dluží částku 7 844,51 Kč na jistině dluhu, částku 78,75 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,90 % p. a. za období 2. 1. 2020 do 22. 6. 2020, částku ve výši 339,25 Kč na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od 2. 1. 2020 do 22. 6. 2020 a dále smluvní úrok 18,90 % p. a. z částky 7 844,51 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 10 % p. a. z částky 7 844,51 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení. Okresní soud pro [část Prahy] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] svoji místní nepříslušnost a po právní moci usnesení věc postoupil Okresnímu soudu ve [obec] jako soudu místně příslušnému. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že ji uzavřela žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč a žalovaný se zavázal platit roční úrok z kontokorentu a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu stanovené sazebníkem [banka] [anonymizováno]. Úroky a ceny za služby budou připisovány k jistině, úrok připsaný k 31. 12. kalendářního roku se započítá do sjednané výše kontokorentu. Úroková sazba úvěru je pevná a její výše činí 18,9 % p. a. Majitel je oprávněn čerpat kontokorent průběžně a zavazuje se nepřekročit jeho sjednanou výši a dluh z kontokorentu včetně úroků a cen za služby splatit nejpozději do jednoho roku od prvého čerpání kontokorentu. Je-li dluh uhrazen v uvedené jednoroční době, je majitel účtu oprávněn opětovně čerpat sjednaný kontokorent. Žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019, od 1. 2. 2019 do 28. 2. 2019, od 1. 3. 2019 do 31. 3. 2019, od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2019, 1. 5. 2019 do 31. 5. 2019, od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019, od 1. 7. 2019 do 31. 10. 2019, od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019, od 1. 12. 2019 do 31. 1. 2020, od 1. 2. 2020 do 2. 4. 2020. Z výpisu za období od 1. 12. 2019 do 31. 1. 2020 soud zjišťuje, že částka 7 844,51 Kč byla převedena na evidenční účet č. [bankovní účet] a došlo k účetnímu vyrovnání pohledávky. Přípise ze dne 2. 11. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy. Přípisem ze dne 3. 1. 2020 vyzvala naposled žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby a sdělila mu vypovězení smlouvy o sporožirovém účtu a převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Přípisem ze dne 24. 6. 2020 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 844,51 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.