9 C 131/2022-48 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 21. 6. 2022 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 16 800 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovanému v období od 18. 9. do 2. 12. 2021 zapůjčil finanční prostředky v celkové hodnotě 30 800 Kč, které zaslal žalovanému na jeho účet. Žalovaný žalobci finanční prostředky částečně vrátil, a to celkem 14 000 Kč. Žalobce se snažil opakovaně s žalovaným dohodnout, nicméně tyto snahy byly marné. Přípisem ze dne 1. 6. 2022 vyzval žalobce žalovaného prostřednictvím své právní zástupkyně k plnění před podáním žaloby, ani na tuto výzvu nereagoval. Podáním ze dne 21. 7. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět. Uvedl, že žalovaný dne 20. 7. 2022 zaplatil částku 8 000 Kč O částečném zpětvzetí soud rozhodl platebním rozkazem ze dne 26. 7. 2022, č. j. 9 C 131/2022-28 ve spojení s usnesením ze dne 23. 8. 2022, č. j. 9 C 131/2022-34. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z předložených výpisů z běžného účtu žalobce bylo zjištěno, že na účet žalovaného zaslal dne 18. 9. 2021 částku 10 000 Kč, dne 25. 9. 2021 částku 5 000 Kč, dne 29. 9. 2021 částku 1 000 Kč, dne 30. 9. 2021 částku 1 000 Kč, dne 3. 10. 2021 částku 1 000 Kč, dne 5. 10. 2022 částku 500 Kč, dne 24. 10. 2021 částku 500 Kč, dne 26. 10. 2021 částku 200 Kč, dne 26. 10. 2021 částku 100 Kč, dne 17. 11. 2021 částku 10 000 Kč, dne 25. 11. 2021 částku 1 000 Kč a dne 2. 12. 2021 částku 500 Kč. Na účet žalobce přišla z účtu žalovaného dne 15. 11. 2021 částka 10 000 Kč, dne 14. 2. 2022 částka 3 000 Kč a dne 20. 4. 2022 částka 1 000 Kč. Přípisem ze dne 1. 6. 2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že žalobce zapůjčil žalovanému finanční prostředky ve smyslu § 2390 o. z. Žalovaný je řádně nevrátil v dohodnuté době, dluží žalobci po částečném zpětvzetí částku 8 800 Kč. Včasným neuhrazením se žalovaný dostal s úhradou do prodlení, žalobci tak vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný žádným způsobem nárok žalobce nezpochybnil ani nevyvrátil. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 685 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 800 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvetí ze dne 21. 7. 2022), z tarifní hodnoty ve výši 8 800 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon (účast u jednání soudu dne 3. 10. 2022), z částky 890 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva k úhradě) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 1 056 Kč za jízdu [obec] – [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka], celkem ujeto 145 km při průměrné spotřebě vozidla 5,5 l /100 km, ceně paliva 47,10 Kč za 1 l a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb., dále náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč dle § 14 odst. 2 a. t.