9 C 325/2021-29 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 5. 10. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužných částek 3 x 24 Kč a 3x 1 500 Kč s úroky z prodlení, neboť žalovaný opakovaně cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní a uzavřel tak s ní smlouvy o přepravě osob. Při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu tak opakovaně povinnost zaplatit dlužné jízdné 24 Kč a přirážku 1 500 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] soud zjistil, že žalovaný cestoval dne [datum] bez jízdního dokladu na lince C v [čas] hod, místo kontroly [ulice], totožnost cestujícího byla zjištěna z dokladu totožnosti [číslo]. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] soud zjistil, že žalovaný cestoval dne [datum] bez jízdního dokladu na lince A v [čas] hod, místo kontroly [ulice], totožnost cestujícího byla zjištěna z dokladu totožnosti [číslo]. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] soud zjistil, že žalovaný cestoval dne [datum] bez jízdního dokladu na lince A v [čas] hod, místo kontroly [ulice], totožnost cestujícího byla zjištěna z dokladu totožnosti [číslo]. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky vyplývá z ustanovení § 2550 o. z., zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu. Soud má za prokázáno, že žalovaný opakovaně použil při přepravě dopravní prostředek veřejné hromadné dopravy a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 3 x 24 Kč a 3 x 1 500 Kč a úroky z prodlení, které jsou v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 572 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.