9 C 60/2022-36 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem původně doručeným Okresnímu soudu Brno-venkov dne 14. 9. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 28 125 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalované vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalované v období od 17. 9. 2019 do 12. 10. 2020 elektřinu za cenu 17 230 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 22. 10. 2020, splatnou dne 5. 11. 2020. Žalovaná na tuto pohledávku nic neuhradila. V období 13. 10. 2020 do 31. 1. 2021 dodala žalobkyně žalované elektřinu za cenu 10 895 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 11. 2. 2021, splatnou dne 25. 2. 2021. Žalovaná na tuto pohledávku ničeho neuhradila. Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyslovil místní nepříslušnost a po právní moci postoupil věc Okresnímu soudu ve Znojmě jako soudu místně příslušnému. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne [datum], na dobu určitou s možností automatického prodloužení za splnění podmínek. Odběrné místo bylo [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně platit. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 17 230 Kč za spotřebu elektřiny v období od 17. 9. 2019 do 12. 10. 2020, a to se splatností do 5. 11. 2020. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 10 895 Kč za spotřebu elektřiny v období od 13. 10. 2020 do 31. 1. 2021, a to se splatností do 25. 2. 2021. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaná nesplnila svoji povinnost, když neuhradila včas vyfakturované dodávky elektřiny. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 578 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 126 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 125 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.