12 C 132/2023-32 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 10.700 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [název úvěru] k tomuto běžnému účtu a žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 10.000 Kč. Žalovaný porušil závazky a překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, proto banka debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9.500 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] s termínem splacení do [datum]. Toto však žalovaný neučinil. Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojených byla postoupena žalobci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 9.500 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 1.200 Kč, dále též úroků z prodlení a úroku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému, a proto byl zrušen. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo sjednáno, že k běžnému účtu vedenému bankou ve prospěch žalovaného byl povolen [název kreditu], tedy možnost žalovaného přečerpat finanční prostředky do záporného zůstatku 10.000 Kč. Zároveň se žalovaný zavázal dodržet sjednané podmínky pro tento [název kreditu] s tím, že pokud nedodrží sjednané podmínky, bude převeden záporný zůstatek na nově otevřený úvěrový účet a bude se posuzovat jako úvěr. Toto se stalo a bylo to oznámeno žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena žalobci a toto bylo žalovanému oznámeno, žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o debetním zůstatku jako úvěru na jeho běžném účtu ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byla žalovanému poskytnuta možnost přečerpat finanční prostředky na účtu s tím, že pokud nebude plnit sjednané podmínky, bude tento dluh posuzován jako úvěr. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobci. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.478,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.700 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1.540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.040 Kč ve výši 638,40 Kč.