12 C 14/2023-29 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 80.622,79 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny dodávané žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako dodavatel a žalovaná jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne [datum]. Odběrné místo bylo [obec a číslo]. Žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně platit. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 80.522,79 Kč za spotřebu elektřiny v období od 11. 12. 2020 do 29. 10. 2021, a to se splatností do 9. 12. 2021. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaná nesplnila svoji povinnost, když neuhradila včas vyfakturované dodávky elektřiny. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.225 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80.622,79 Kč sestávající z částky 4.340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Dále náleží náhrada za promeškaný čas strávený na cestě k soudu a zpět po 100 Kč x 10 půlhodin + 21% DPH a cestovné 3.591,68 Kč + 21% DPH Náhrada za použití motorového vozidla byla spočtena z průměrné spotřeby dle technického průkazu 6/4,1/4,8 (l/100km), ceny motorové nafty podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., 44,1 Kč, sazby základní náhrady za opotřebení vozu 5,2 Kč/km, počtu ujetých kilometrů na trase [obec] – [obec] – zpět 486 km, cestovné tak činí 3.591,68 Kč + 21% DPH. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí 26.376,68 Kč, DPH 21% činí 4.861,85 Kč, Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH činí 31.238,53 Kč.