12 C 247/2023-36 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 11.658,53 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o poštovním účtu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 a § 2662 a násl. občanského zákoníku. Předmětem této smlouvy bylo zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] a úprava vzájemných práv a povinností mezi žalobcem a žalovaným. Banka na základě uvedeného vystavila pro žalovaného platební kartu, kterou převzal na příslušné pobočce. Žalovaný průběžně čerpal peněžité prostředky ze svého účtu výběry z bankomatů či karetními bezhotovostními platbami za zboží a služby prostřednictvím vystavené platební karty či prostřednictvím bezhotovostních převodů. Dle uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal čerpat peněžní prostředky a vystavovat platební příkazy pouze do výše volných peněžních prostředků na svém účtu. V případě smluvně nepovoleného přečerpání peněžních prostředků na účtu úročí žalobce vzniklý debetní zůstatek debetní úrokovou sazbou vyhlašovanou žalobcem. Žalovaný přečerpal svůj účet a ani přes četné výzvy žalobce dlužnou přečerpanou částku neuhradil. Žalobce využil svého práva na odstoupení od smlouvy vyhotovením přípisu č. [bankovní účet] ze dne [datum]. Žalovaný ke dni zrušení účtu dlužil žalobci částku 11.658,53 Kč. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z předložené žádosti o založení poštovního účtu ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný se dostavil na pobočku žalobce a požádal o založení účtu a vydání debetní karty [karta] [anonymizováno] s požadovaným limitem úhrad 25.000 Kč. Z oznámení žalobce ze dne 25. 2. 2021 pak bylo zjištěno, že žalobce žalovanému otevřel požadovaný poštovní účet a poskytl mu debetní kartu, byly mu na základě jeho žádosti též aktivovány služby elektronického bankovnictví. Z odstoupení od smlouvy ze dne 12. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobce odstoupil od uzavřené smlouvy z důvodu vzniku nepovoleného debetního zůstatku – 11.593,56 Kč a dále bylo oznámeno dne 1. 7. 2022 zrušení účtu vedeného pro žalovaného. Soudu byly předloženy také výpisy z účtu vedeného žalobcem pro žalovaného k průkazu skutečnosti, že na účtu skutečně vznikl debetní zůstatek. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat finanční prostředky jako úvěr. Toto také žalovaný využil, byl však povinen tyto finanční prostředky vrátit. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.658,53 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.