12 C 283/2023-34 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 11. 7. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 36.387 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaná a žalobce uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná vyčerpala částku 35.957 Kč, na toto uhradila pouze 1.000 Kč, žalobce tak požaduje po žalované uhrazení dlužné jistiny 34.957 Kč, smluvní pokuty 1.000 Kč a nákladů na vymáhání 430 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 13. 8. 2022 bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 40.000 Kč, žalovaná se zavázala měsíčně splácet 4 % z dlužné částky. Soudu byl předložen výpis z úvěrového účtu, z něhož soud zjistil, že žalovaná čerpala částku 35.957 Kč, na toto uhradila pouze 1.000 Kč. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40.000 Kč, z něhož žalovaná čerpala částku 35.957 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. Mezi účastníky byla též sjednána smluvní pokuta, která byla žalobcem řádně vyúčtována. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.634 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.456 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36.387 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč.