12 C 33/2023-26 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 20.000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 20.000 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splatit do 11. 8. 2021. Částka mu byla převedena na jeho účet dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 11. 8. 2021. Žalovaný na dluh nezaplatil nic. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 20.000 Kč do 11. 8. 2021 Smlouva není ze strany žalovaného verifikována. 4. Dále byl soudu předložen výpis z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce převedl na účet žalovaného dlužnou částku 20.000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek pak bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou ze dne [datum]. 6. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč, na kterou nic nesplatil. Nebylo prokázáno, že by byla uzavřena řádně smlouva o úvěru. Částka 20.000 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl nároku žalobce ve výši 20.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.