14 C 140/2023-56 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 71 190,50 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet právnímu předchůdci žalobkyně čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve Smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 10,90 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Smluvní strany si dále přímo ve Smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobkyně je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle Smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku [právnická osoba], tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Smluvní strany si dále ve Smlouvě sjednaly právo právního předchůdce žalobkyně prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze Smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně jej několikrát písemně upozornil, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně, v důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného, využil právní předchůdce žalobkyně svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 30. 04. 2022 zesplatnil. Pohledávka za žalovaným vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojených byla postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 7. 2022 s účinností ke dni 1. 8. 2022. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 66 542 Kč, úroku z úvěru ve výši 1 873,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 128,62 Kč a poplatků ve výši 2 775 Kč, dále též úroků z prodlení a úroku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 12. 8. 2022. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému, a proto byl zrušen. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů. Z předložené smlouvy o úvěru (č.l. 15) ze dne 2. 10. 2018 soud zjistil, že ji uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr ve výši 90 000 Kč s úrokem ve výši 10,9 % ročně a poplatky ve splátkách ve výši 1 426 Kč, splatnost úvěru byla dnem 15. 10. 2026 Součástí smlouvy jsou VOP právního předchůdce žalobkyně. Přípisem ze dne 30. 4. 2022 adresovaným žalovanému oznámil právní předchůdce žalobkyně, že úvěr se stává dnem 30. 4. 2022 splatným v celé jeho zbývající části a to proto, že ze strany žalovaného nebyly uhrazeny jeho pohledávky. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2022 a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena žalobkyni a toto bylo žalovanému oznámeno, žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě, které byla žalovanému poskytnuta finanční částka ve výši 90 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku. Výrokem II. soud zamítl povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni úrok ve výši 10,9 % ročně z částky 1 873,50 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení. V daném případě se jedná o úrok z úroku, a proto ho lze požadovat ve smyslu § § 1806 o. z. pouze tehdy, pokud to bylo ujednáno. S ohledem na uvedené tento nárok soud jako nedůvodný zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 563,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 848 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 190,50 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast u jednání soudu dne 19. 7. 2023) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 120 Kč ve výši 3 595,20 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby (písemné podání ve věci samé ze dne 24. 5. 2023) přiznána nebyla, neboť skutečnosti uváděné v písemném podání měly již být tvrzeny a prokazovány v samotné žalobě bez toho, aniž by k tomu byla žalobkyně vyzývána ze strany soudu.