14 C 213/2023-57 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 28. 6. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 21 171,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 700 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 727,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 518,37 Kč, úroku ve výši 23,19 % ročně z částky 9 700 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 22 321 Kč, což byl úvěr 10 000 Kč a souhrnný poplatek 12 321 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 78měsíčních splátek po 287 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, poslední splátka byla splatná 15. 4. 2022. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 23,19 % ročně. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně nesplnila, na plnění dluhu provedla jen částečnou úhradu ve výši 300 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaná dluží nesplacenou jistinu 9 700 Kč, souhrnný poplatek 11 471,80 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 16. 12. 2022 a předžalobní výzvou 1. 6. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. Dále žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 43 142 Kč, což byl úvěr 20 000 Kč a souhrnný poplatek 23 142 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 78měsíčních splátek po 554 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, poslední splátka byla splatná 27. 3. 2022. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 23,79 % ročně. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně nesplnila, na plnění dluhu provedla jen částečnou úhradu ve výši 4 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaná dluží nesplacenou jistinu 16 853,03 Kč, souhrnný poplatek 20 678,41 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 16. 12. 2022 a předžalobní výzvou 1. 6. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 2. Žalovaná se k doručené žalobě písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedených dokazování. 3. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovanou jako spotřebitelem formulářová smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaná podepsala smlouvu o úvěru. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které původní věřitel žalované v hotovosti půjčil částku 20 000 Kč, žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 43 142 Kč v 78měsíčních splátkách po 554 Kč v hotovosti, první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty žalované bylo prokázáno, že žalovaná pro účely uzavření smlouvy původnímu věřiteli uvedla, že je na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 500 Kč, její měsíční odhadované výdaje činily 500 Kč, neměla žádnou jinou zápůjčku u jiné společnosti a měla jednu vyživovací povinnost, bydlela u rodičů, uváděla další čistý příjem domácnosti 26 350 Kč, který nedoložila, žádala o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli doložila rozhodnutí o přiznání dávky za období od 1. 1. 2020 a složenky za srpen a září 2020 bez bližší specifikace. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, a má jednu vyživovací povinnost. 4. Z předložené umořovací tabulky bylo prokázáno, že žalovaná uhradila z titulu úvěru nepravidelnými platbami pouze částku 4 000 Kč, poslední úhradu zaplatila 15. 10. 2020. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Smlouva byla uzavřena dne 27. 9. 2020, poslední splátka byla stanovena na 27. 3. 2022. Podle předložené tabulky umoření žalované bylo prokázáno, že žalovaná své povinnosti řádně neplnila, na dluh uhradila nepravidelnými platbami pouze částku 4 000 Kč a nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 1. 6. 2023. 5. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovanou jako spotřebitelem formulářová smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaná podepsala smlouvu o úvěru. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které původní věřitel žalované v hotovosti půjčil částku 10 000 Kč, žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 22 321 Kč v 78měsíčních splátkách po 287 Kč v hotovosti, první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty žalované bylo prokázáno, že žalovaná pro účely uzavření smlouvy původnímu věřiteli uvedla, že je na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 500 Kč, její měsíční odhadované výdaje činily 500 Kč, neměla žádnou jinou zápůjčku a měla jednu vyživovací povinnost, bydlela u rodičů, uváděla další čistý příjem domácnosti 26 350 Kč, který nedoložila, žádala o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli doložila rozhodnutí o přiznání dávky za období od 1. 1. 2020 a složenky za srpen a září 2020 bez bližší specifikace. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, a má jednu vyživovací povinnost. 6. Z předložené umořovací tabulky bylo prokázáno, že žalovaná uhradila z titulu úvěru pouze částku 300 Kč dne 21. 10. 2020. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Smlouva byla uzavřena dne 16. 10. 2020, poslední splátka byla stanovena na 15. 4. 2022. Podle předložené tabulky umoření žalované bylo prokázáno, že žalovaná své povinnosti řádně neplnila, na dluh uhradila pouze částku 300 Kč a nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 1. 6. 2023. 7. Po sdělení předběžného právního názoru soudu o tom, že dle soudu nebylo dostatečně prokázáno ověřování úvěruschopnosti žalované, vzala žalobkyně u jednání soudu dne 18. 10. 2023 žalobu částečně zpět, a to v částce 1 500 Kč a 2 762 Kč představující poplatky za poskytnutí úvěru, v částce 7 209,80 Kč představující úrok, kapitalizovaný úrok 1 518,37 Kč a úrok ve výši 23,19 % ročně z částky 9 700 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a dále v částce 1 500 Kč a 5 524 Kč představující poplatky za poskytnutí úvěru, v částce 14 507,44 Kč představující úrok, kapitalizovaný úrok ve výši 2 917,91 Kč a úrok ve výši 23,79 % ročně z částky 16 853,03 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 8. Podle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 9. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spot