14 C 236/2023-70 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 10. 5. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 288 848,22 Kč se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. K odůvodnění uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] dle které byl žalovanému aktivován běžný účet číslo [bankovní účet], žalobkyně dále dne [datum] uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru č. [číslo ], dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 290 353 Kč, u žalovaného byla řádně přezkoumána a vyhodnocena úvěruschopnost a žalovaný splnil veškeré podmínky pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 3 585 Kč od 20. 4. 2022 do 20. 3. 2032, splátky byly splatné vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce a byla sjednána úroková sazba 8,4 % ročně. Žalovaný splátky splácel do 20. 8. 2022, od září 2022 žalovaný měsíční splátky nehradil, z důvodu závažného porušení smluvních povinností žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 21. 11. 2022 a předžalobní výzvou vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Ke dni zesplatnění žalovaný dlužil nesplacenou jistinu 286 912,22 Kč, nesplacené úroky z úvěru ve výši 8 625,22 Kč, splatnost závazku nastala zesplatněním ke dni 20. 11. 2022, žalobkyně požaduje od 1. 12. 2022 úrok ve výši 15 % ročně. Žalovaná částka 1 000 Kč odpovídá nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu a částka 936 Kč představuje dlužné pojistné, které si žalovaný s žalobkyní sjednal dne 22. 3. 2022. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. 3. Z předložené smlouvy o úvěru uzavřené dne 22. 3. 2022 mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr v celkové výši 290 353 Kč. Roční úroková sazba činila 8,40 % a pojištění ve výši 312 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem 430 110,36 Kč ve 120 splátkách po 3 585 Kč. 4. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. [číslo ] bylo zjištěno, že smlouva o úvěru byla podepsána zadáním SMS v internetovém bankovnictví žalovaného, SMS kód byl zaslán [datum] v [hod.]: [údaj o čase] hod. na telefonní číslo [tel. číslo] a dne [datum] v [hod. ] hod byla smlouva kódem podepsána. 5. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. [číslo ] bylo zjištěno, že dne 25. 3. 2022 z účtu žalobkyně byla vyplacena částka 290 353 Kč. 6. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr splácel a jak byly jednotlivé platby rozúčtovány. Žalovaný k 20. dni v měsíci zasílal splátku ve výši 3 585 Kč a na celkovou částku splatil 17 925 Kč, zbývá doplatit 286 912,22 Kč. 7. Přípisem ze dne 21. 11. 2022 oznámila žalobkyně žalovanému ztrátu výhody splátek a zesplatnění úvěru. 8. Žalobkyně řádně doložila prověřování úvěruschopnosti žalovaného, zejména doložila výpis z účtu žalovaného, čímž dokládá měsíční příjem žalovaného ve výši 27 033 Kč v měsíci prosinec 2021, ve výši 15 808 Kč v měsíci leden 2022, ve výši 29 074 Kč v měsíci únor 2022, měsíční platbu nájmu ve výši 11 000 Kč. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 290 353 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 419,46 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 554 Kč a cestovného za cestu k jednání soudu dne 23. 10. 2023 ve výši 865,46 Kč za 133 ujetých km [obec] – [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka] (34,40 Kč za litr paliva, při průměrné spotřebě 3,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla vše dle vyhlášky č. 191/2023 Sb.).